Jdi na obsah Jdi na menu
 


Josef Jelínek, mlynář z Rudlic ve skupině Obrana Národa

10. 1. 2012

 

Josef Jelínek, mlynář z Rudlic č. 31

 Narodil jsem se ve Slatině dne 12. 8. 1895 okr. Mor. Krumlov, můj otec byl půlláník ve Slatině č. 3. Chodil jsem do obecní školy ve Slatině a po vyjití školy obecné jsem navštěvoval školu měšt. v Jevišovicích ve které mě vyučoval p. Štursa Frant. řed. měšt. skoly v Jevišovicích. Po ukončení školy jsem byl u otce při hospodářství, v roce 1915 jsem byl odveden a konal jsem vojenskou službu u pěš. pl. č. 99 ve Znojmě. Po krátkém cvičení jsem šel na ruskou frontu kde jsem byl raněn u řeky Stíru do ruky a nohy, zasáhla nás střela od šrapnelu, můj jeden kamarád Trávníček z Domčic byl usmrcen a druhý můj kamarád lesní Koheck byl raněn do ruky, vrátili jsme se do Brna do nemocnice, po uzdravení jsem byl přidělen opět k oddílu a byl jsem do roku 1918 u vojska.
 V roce 1926 jsem se přiženil do Rudlic, před tímto přiženěním do Rudlic jsem byl v Tulešicích v učení u mlynáře. V roce 1938 jsem byl zvolen starostou obce Rudlic. V roce 1940 jsem byl ve spojení s p. Štursou ředitelem z Jevišovic a s p. Horeisem též z Jevišovic, kteří pracovali v podzemním hnutí odd. p. Jaroše. Po vyzrazení byli zatčeni a já byl po čtyřikráte vyslýchán gestapem, že jsem s nimi byl ve spojení, při vyšetřování jsem byl tázán proč ke mně chodí p. Štursa a já jsem řekl, že on jest starosta obce a že mě pomáhá a radí v této agendě, dále že jej dobře znám, že mě vyučoval na škole měšt. v Jevišovicích. Jezdíval jsem občas do Jevišovic k p. Horeisovi což se vůbec nevyzradilo. Po zatčení jsem podporoval po celou dobu p. Štursovou a p. Horeisovou se živobytím.
 V roce 1943 jsem navázal spojení s p. Košuličem vrchní rev. od. min. zem. který mne mnohokráte navštěvoval a po nějakém čase ke mně v noci přišli Jugoslávští partyzáni které jsem podporoval živobytím a jeden u mě přespával ve mlýně, scházívali se s p. Košuličem v lese u mého mlýna odkud bylo organizováno celé okolí. Naše celá činnost byla vyzrazena a byli jsme zatčeni v roce 1944 Jihlavským gestapem. Při vyšetřování jsem byl bit a byla mě rozštípnuta loketní kost na pravé ruce, takže na ruční práci težší jsem neschopen. Při výslechu a konfrontaci s p. Hadvíčkem jsem všechno popřel a po 35 dnech jsem byl propuštěn. Toho dne kdy jsem byl zatčen gestapem nás byla zatčeno přes 16 osob z okolí, kteří se vrátili až na Maj, Marečka, Koukal, Hrůza, Košulič, kteří zemřeli v konc. táboře ve Flosenbürku.
 

mlynar.png

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář