Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z galérie mladých hrdinů - Olinka Češková

3. 5. 2013

 

Z galérie mladých hrdinů - Olinka Češková – zpěvavý ptáček valašských partyzánů
 
               
 
        Češkovi bydleli ve skromné valašské chaloupce na kraji Hošťálkové. Rodiče, tři chlapci a Olinka. Veselé, ochotné děvčátko všude rádi viděli. Takový ptáček-zpěváček, roznášela radost, nikomu nedokázala ublížit, vyprávějí pamětníci.
         Bylo ji devět let, když rodné Valašsko pobouřila zpráva o rozpoutání války. Celá Češkova rodina se zapojila do nebezpečné práce proti fašistům. Začala pomáhat i školačka Olinka.
        Bylo ji třináct, když úplně osiřela. To gestapo vtrhlo do chaloupky, aby se pomstilo za nečekaný odboj. Otce v Brně popravili, maminku utrápili v koncentračním táboře v Osvětmi, bratra Janka odvlekli do Buchenwaldu.
        Plačící děvčátko a stařenka zůstaly v chaloupce samy. Ale ne nadlouho. V lesích se začaly shromažďovat partyzánské jednotky, ke kterým se přidali i bratři Slávek a Jirka. Pomstít rodiče, celé Valašsko, všechny padlé a umučené – to byla síla, která hnala i Olinku do nerovného boje.
        Olga Češková se připojila k velké rodině partyzánů nad Hošťálkovou. Obstarávala jim potraviny, vařila, spravovala prádlo, a když partyzáni nemohli přijít za ní, nosila jídlo a léky až do bunkrů.
         Později působila i jako spojka, zvláště tam, kde by dospělí nepřátelskými hlídkami nepronikli. Kdo by tušil, že to nenápadné usměvavé děvčátko je doručovatelkou důležitých zpráv, koho by napadlo, že jídlo v tašce není pro lesní dělníky, ale pro partyzány, pro sovětské zajatce a parašutisty? Všude se mohli na Olinku spolehnout, vždy byla odvážná, rychlá, mlčenlivá a nanejvýš opatrná. Až do onoho nešťastného dne.
        Jednoho dubnového rána opět připravovala Olinka svým chlapcům jídlo, když jednomu vypadla odjištěná pistole. Partyzán ji zasunoval zpět, vyšla rána, která nešťastnou náhodou Olinku zasáhla. Zraněné děvče museli  její bratři, partyzáni  převézt do nemocnice ve Valašském Meziříčí. Zbytečně však seděli gestapáci celou noc u jejího lože, aby se dověděli o partyzánských úkrytech. Olinka na ně nepromluvila ani slovo. Bylo ji patnáct, když následkem zranění zemřela. Bylo to 11. dubna 1945.
          Jméno Olgy Češkové stojí skromně v řadách padlých hrdinů valašských hor. Její osud hovoří ke všem mladým, kteří vcházejí přes práh školy, aby nezapomněli, co dokáže válka.

 

scan017.jpg

 

scan0171.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář