Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obecní kronika 1961

Kronikářské záznamy městyse Drnoholce pro rok 1961

Tyto záznamy jsou významné proto, že jsou to záznamy pro třetí pětiletku, záznamy osvětlující nástup budování socialistické společnosti. zase chceme tyto záznamy rozdělit na tyto části:
 Počasí
 Zemědělské práce a výroba
 Správa obce
 Kulturní věci
 Místní hospodářství, obchody
 Výstavba obce
 Zdravotnictví
 Školní věci
 Různé
Počasí 1961
Celkový ráz sucho a vlhko se střídaly , sucho však převládalo, bylo hodně mlh. průměr roční teploty bylo 10,3 C
Počasí podle měsíců :
1. Měsíc suchý, velmi mrazivý, teploty klesly pod -15 C, celý měsíc mlhavo
2. Měsíc mlhavý a mírný, teploty stouply až k +10 C, jedenkrát napadl sníh
3. Měsíc střídavý, studený, více suchý, teplota až k 25 C (????), jedenkrát napadl sníh
4. Normální, ale chladný měsíc, jednou liják, 30.4. bouře s kroupami, teplota pod 25 C
5. Vlhký měsíc, hodně rosy, desetkrát bouře, teploty vystoupily přes 25 C
6. Měsíc více suchý, hodně mlh (22 x)teploty k 30 C, dosti rosy, 13 bouřek
7. Měsíc poměrně suchý, teploty vystoupaly přes 30 C, osmkrát byla bouře, pětkrát daleká krásná viditelnost
8. Měsíc velmi suchý, srážky pod 15mm, čtyřikrát bouře, jedna vichřice, hodně rosy (celkem dvanáctkrát)
9. Měsíc velmi suchý, srážky jen 15 mm, hodně rosy (11), 6 bouřek, 2 vichřice
10. Měsíc normální, více mokrý, už byl třikrát mráz, teploty však vystoupaly i přes 20 C, třikrát byla vichřice
11. Měsíc vlhký, silná mlha (asi 20), devětkrát byl mráz, spadlo skoro 80 mm srážek
12. Bez kronikářského záznamu
Fenologické zprávy - Bez údajů, nedoplněno
Zemědělská výroba a polní práce
Zima nebyla ani v prosinci, ani v lednu, příliš tichá. Vozíval se hnůj a chlévská mrva na pole a konečně se sklidila také kukuřice, která celou zimu zůstala venku. Její cena jako krmivo nebyal však valná, kukuřice loni měla výnos ne nejhorší (49,5 q/ha). Mohla však býti lepší.
V zimě 19611 byly předem zahájené přípravy na polní práce. Práce důležité, aby byly zdárné. Práce na CVP (celoroční výrobní plán). Práce však pomali….neboť otázka předání 100 ha půdy nebyla řešená. V lednu byla též zahájena DŠP (družstevní škola práce). Přednášeli odborníci státních statků, témata byla poučná a družstevníci by si měli školy více vážit „Vědění je základ práce“. Třetí důležitá práce byly opravy zemědělských strojů. Opraváři z JZD se nabízeli sice na nutné opravy, ale jejich pomoci nebylo až tak třeba. Letos – až letos, jak jsme již uvedli byla také provedena sklizeň kukuřičné slámy, která byla ještě 10. ledna na polích. JZD tuto tak pozdní sklizeň ukončilo až 29.ledna. Zbývalo ještě co do příprav k polním pracím chemické ošetření půdy a kontrola sadby brambor, vše bylo dokončeno do 20. února. V únoru bylo zase velmi špatné počasí, ani hnůj se nemohl vyvážet a ani orba se nemohla provádět. Tento měsíc také předalo JZD na ČSSS sto hektarů půdy, půdy dobré, humózní. Vlastní polní práce začaly kolem 15. března, státní statky už 5. března sely jarky, termíny byly dodrženy.

A kvapem přišly žňové práce …
Stav plodin k začátku červnu byl tento: Je zaseto 34 ha cukrovky, plečkování prováděno v máji a v červnu, brambor bylo zaseto (!!!) na 18 ha, kukuřice na zrno a na siláž je zaseta, k počátku června je posekáno 28 ha luk, zbývá secí ještě 6 ha.
Letos do sklizně sena a kukuřice hodně pršelo 11 ha sena zůstalo ve vodě. Letos byla také velmi „rychlá“ povodeň řeky Dyje a to ke konci června a seno se nemohlo rychle sklidit.
Zde několik poznámek o povodních Dyje. Rozeznáváme čtyři druhy:
 jarní povodeň přichází už v únoru nebo v březnu, přináší mnoho vody, neboť na horách taje sníh. Oblast rozšíření této povodně je veliká, sahá od oblasti Mušov – Drnholec přes Milovice a Přítluky až k Břeclavi a pokračuje dále k Lanžhotu. Je to, jak lidé říkají, vše jedno jezero a voda se často dlouho drží.
 letní povodeň je velmi zhoubná, přichází po vydatných lijácích, odnáší mnoho sena, zamokří mnoho luk, které zůstávají zablácené.
 povodeň rychlá – kvapná přichází hlavně v nejvyšším létě po velkých náhlých lijácích, voda stoupá někdy za jednu hodinu o jeden metr. Za pár minut může sekáče odehnat od sečení. Tyto povodně jsou velmi nebezpečné. Pisatel těchto řádků zažil takovou povodeň v roce 1928. „Vyšel jsem ve 12,30 hod do školy v Nýdku u Lednice a to z Lednice přes lesní cestu k mostu v Nýdku u mlýna. Za čtvrt hodiny už byla voda na lesní cestě ve výšce kolem dvaceti centimetrů, u mostu už mi voda sahala přes kotníky. Musel jsem zout obuv a honem překročit most, neboť voda začala přetékat přes mostek. teprve po překročení mostu jsem byl v bezpečí, neboť tam se šlo do kopečka“
 podzimní povodně v září a v říjnu jsou řídké, přicházejí po dlouhodobém deštivém počasí. Dělají škodu na bramborách, kukuřici a hlavně řepě. Stává se, že sklizeň řepy se někdy koná a vodě.
 celoroční povodeň- kdy voda na loukách stojí po celý rok. Toto se však stává zřídka
Ale nejen seno zůstalo ve vodě, též kukuřice na zrno na devíti hektarech byla letos podmočena ke konci červan náhlou povodní. Kukuřice krmná, letos zasetá na 41 ha, byla zatopena na 20 ha v červnu náhlou povodní
Vlastní žně byly zahájeny 10. července. Probíhaly letos s potížemi a svízelně. byly trochu opožděné, ale ponejvíc rušené lijáky. bylo však nutno obdržet obilí suché kvalitní. Zde bylo nutné spojit staré formy hospodaření s novými.
 ruční pokos – tam, kam kombajny a secí stroje nemohly zasáhnout
 sušení obilí na zemi ,na mezích, na silnici, na polních mlatech
 využití každé vhodné chvíle pro zvládnutí špičkových žňových prací. Zde přišly v úvahu:
 sobotní odpolední směny
 nedělní vyjímečné směny – a mnozí občané pomohli zvládnout práce. Též bohoslužby byly na tyto neděle upravené
 noční směny – dodávaly žňovým pracím často takřka romantický ráz. Osvětlený kombajn nebo secí stroj pracoval v noční tmě, jen světla svítila na snopy a obilí
 žňové útulky pro děti -tyto útulky se osvědčily a byly nutné, aby v době žní byly matky volné pro žňové práce
 doprava obědů a večeří přímo na pole. O to se staraly vzorně kuchařky a na volném čerstvém vzduchu jídlo lépe chutnalo
Podívejme se na dodávkové výsledky JZD v roce 1961. Do výkupního skladu v Novosedlech dodalo JZD Drnholec:
žita 405,63 q
pšenice 471,07 q
ječmene 759,95 q
pšenice ozimé 250,5 q
raných brambor 113,5 q
řepky 58,78 q
Jak pracoval letos 1961 výbor žen (VŽ)
Výbor žen pracoval letos dobře a měl pěkné výsledky svých prací Proberme akce VŽ po pořádku, jak připadaly po celý rok.
 V měsíci únor byl uspořádán kurz šití. Byl proveden po dvou měsících, třikrát týdně (pondělí, středa, pátek)Kurz vedly pěkně s. Pospíchalová a Petříčková
 Pěkně a důstojně byl proveden MDŽ. Letos se konal 12. března.Těchto oslav se zúčastnilo 258 žen a mládež. Žákyně Čížková přednesla báseň matkám, pěkné byly deklamace dětí mateřské školy, které udělaly matkám hodně radosti. Pěkné kulturní vložky – básně a písně přednesli žáci osmiletky. Při slavnosti MDŽ byly předány dvojí odznaky:
 odznak mateřství
 odznak Čestné uznání JZD
Odznak mateřství dostaly: Macháčková, Hadašová, Divácká, Szabová, Michalicová, Čemanová, Danihelová, Trpišovská, Blahutová, Zaoralová, Varmužová, Chovancová, Peňázová
Čestné uznání dostaly: Tomečková, Vašíčková, Cukrová, Radkovská ,Čápková
 Mnohé stížnosti – a to všude – byly na cigány ve zdejší obci. Vyšel návrh, aby byli vystěhováni.
Otázka a problém cigánů
Cigáni jsou na jižní Moravě sporadicky od roku 1400. Tenkrát se objevili poprvé v Mikulově. Jejich pravděpodobná vlast je Indie. Cigáni patří ke kočujícím národům. Někteří vědci )sovětští) tvrdí, že přišli z Finska a Laponska. Cigáni byli vždy nápadní svou nečistotou a svými krádežemi. Vláda naší republiky řeší tento problém postupně. Od roku 1960 platí pro cigány zákaz kočování. je snahou státních úřadů cigánům poskytnout pevná sídliště. Někde tyto snahy byly marné .je též snahou státních orgánů poskytnout cigánům vzdělání a pro ně byl v roce 1960 zřízené první čistě cigánské školy. Mnozí cigáni jsou nadaní, vynikají hlavně v matematice a v technických vědách. Na Slovensku dostali někteří cigáni diplom doktorátu nebo inženýrství. Snad pro všechny cigány je společná láska k hudbě. V Mikulově utvořili cigánský orchestr a při pohřbu cigánského otce nebo matky doprovází celý cigánský sbor hudební zemřelé k poslednímu odpočinku.

 Kritika slavnosti MDŽ. Slavnost byla krátká a líbila se všem. bylo prodáno za 320 Kč kytiček
 V březnu byl proveden sběr vajec. Nasbíráno 11762 kusů, výbor žen věnoval čistý výnos na vodovod a odevzdal peníze MNV
 Výbor žen uspořádal v březnu taneční zábavu. Čistý výnos byl 876 Kč. Z toho věnováno 100 Kč mateřské škole na nákup hraček a 400 Kč na nutné potřeby pro děti
 První máj byl slaven v Mikulově. Zúčastnilo se ho přes 500 občanů. Dvojice šly vítat na slavnost (snad zvát???,) a ukázali občanům, jak vyzdobit obce(shoda!)
 V červnu byla slavnost MDD (mezinárodní den dětí) Starší žáci byli poučeni ve střelbě, menším byly uspořádány malé radosti -peněžitý dar (500Kč) byl též předán zástupcům pionýrů Výnos slavnosti (přes 700 Kč) byl věnován na dokumentaci pro vodovod. Celá slavnost byla hodně navštívena obyvatelstvem. Hlavně lákaly:jízdy na motocyklech, jízdy na kolech, též modely letadel. Celou akci provedli Svazarm (Břeclav), posádka Pohraniční stráže (Novosedly).
 Důležitým úkolem pro výbor žen byl též průzkum zdravotního a kulturního bydlení občanů (školní jídelna, jesle a mateřská škola).
 mateřská škola byla v pořádku
 vedení jeslí bylo v pořádku. Vady byly: polámaná lednička, nepořádek na dvoře. Zapotřebí bylo: nová malba a linoleum
 Výbor žen převzal patronát nad obřadní síní a zakoupil nutnou výzdobu
 Mateřské škole věnoval výbor žen sto korun na zakoupení houpačky
 Zboží v obchodech v době žní bylo dostatečné
 Kritika rodičů – členky VŽ kritizovaly divný postoj některých občanů, kterým bylo úplně lhostejné, jak jejich dům vypadá. mnozí nechali svůj obytný dům skoro úplně spadnout. . Kritizovaly též nepořádek při představení v kině, kde navštěvovali filmy mládeži nepřístupné též školou povinné děti
 V srpnu provedly členky druhý sběr vajec a nasbíraly 2363 vajec

Toto je jen několik ukázek mnohostranné práce výboru žen . Vidíme, že jest to jeden z prvních pomocníků MNV.
Obřadní síň v Drnholci
V roce 1950 byly matriční záležitosti rozděleny a to na státní (občanské) obřady a čistě církevní obřady
matriky jsou státní a jen dokumenty státních matrik platí před zákonem a státními úřady. Církevní úřady si vedou vlastní církevní matriky, které ale mají platnost jen před církevními úřady.byla též zřízena matriční střediska. byl zaveden povinný občanský sňatek, který musí předcházet církevní sňatek
Obřadní síň v Drnholci byla napřed na MNV, potom byla upravena radnice a v ní pěkně upravena obřadní síň pro občanské obřady
Občanské obřady jsou: vítání dětí do života, občanský sňatek, občanský pohřeb, slavnostní předání občanských průkazů, stříbrné a zlaté svatby aj.
Kulturní věci roku 1961
 ČSM pořádal 28. ledna společenský ples s účastí asi stovky lidí
 Ve školní jídelně byl průměrný počet stravovaných kolem 120 obědů .Jídelna pracuje dobře (význam školní jídelny: rodiče nemají starost o své děti, hlavně pokud se jídla týče, mohou klidně pracovat a děti jsou v bezpečí)
 V obci Drnoholci je též myslivecká jednota .Starala se hlavně o odchyt škodné zvěře, která na našich polích dělá hodně škody. Letos byli zneškodněny lišky a kuny (počtem přes 200 kusů)Všichni členové měli také řádné lovecké listy.
 Sportovní činnost byla letos slabá. Nebyl pořádek ani v sokolovně, ani v evidenci členů. „Vše pustne“ – toť byl zápis ze schůze NF z 1. března 1961
 ČSM pracoval zase dobře, organizoval taneční hodiny , pořádal dva plesy a přičinil se o provedení společenského plesu .Též byl proveden pohovor s „výtržníky a chuligány“ a mnoho se v tomto ohledu zlepšilo
 Též ČČK (Červený kříž) pracoval letos dobře .Prohlásil závazek na úpravu míst před domy, vyhlášena soutěž o nejlepší dům a ulici. zabýval se problematikou rodin s nízkou životní úrovní a připravoval plán školení zaměstnanců státního statku.
 Oslava MDŽ byla letos pěkná, účast skoro 200 lidí
 V řece Dyji kolem Drnholce je pestrý počet druhů ryb .Nejvíc jsou zastoupeny sumci a kapři. Mnozí z občanů mají rybolovecké lístky.
 Rada MNV souhlasila s udělením čestných uznání divadelnímu souboru za činnost v letech 1960 – 61. Byly předány diplom Osvětové besedy ve Vojkovicích a ochotníci z Vojkovic hráli zde v Drnholci a naši divadelníci zase ve Vojkovicích
 Pěkný, ale často rušený deštěm byl den oslav MDD. Byl uspořádán ve spolupráci se Svazarmem, který uspořádal i lety plachetových letounů. Účast byla pěkná, přes sto osob.
 Sbor pro občanské záležitosti se umístil tento rok v soutěži sborů na sedmém místě. Tato soutěž obsahovala i chod JZD, vybavení a ozdoby státních slavností .
 Skupina ČČK ˇčerveného kříže) kontrolovala letos stav lékárniček v JZD a na ČSSS, též i na kombajnech. Také byla prohlédnuta místnost Jednoty
 Zubní lékař nastoupil službu v Drnholci koncem srpna. Při prohlídce působiště se mu zde líbilo.
 Dožínková slavnost byla 26. srpna. Hrála místní hudební kapela a také dětský soubor z obce
 V době žní byla kulturní činnost též pěkná. V době žní byl v Drnholci filmový festival a byl letos mimořádně dobře navštívený
 Letos byly dvojí dožínky a na zahájení žní byla estráda. Jedny dožínky uspořádalo JZD, druhé zase státní statek
 Vinobraní bylo letos též pěkné. Víno mělo letos dobrou cukernatost, některé odrůdy se nemusely ani sladit
 Zdařilý byl též průběh slavností VŘSR. Dne 6. listopadu v 18 hodin vyšel lampionový průvod od školy k pomníku Rudé armády. Po slavnosti byly promítány sovětské filmy
 Dne 16. listopadu byla na náměstí pozdravena ústřední štafeta SČSP a převzata štafeta od zástupců ONV v Břeclavi


Ještě různé zápisy pro rok 1961
1. Práce komisí MNV – Byli členové, kteří svědomitě pracovali, byli na každé schůzi. byli však někteří, kteří nepracovali. Dobrý příklad dávala komise finanční a plánovacíPoznámka kronikáře: práce komisí je pilířem prací národních výborů. v komisích je zakotvený styk s lidem, nutný a zákonem předepsaný
2. Jako soudci z lidsu byli zvoleni tito občané: Franta, Cigánková Pospíchalová, Hájek, Jakubec a Jurkas. k uvedeným osobám nebylo námitek a na veřejné schůzi byli zvoleni.
3. Na veřejné schůzi 20. října bylo poukázáno na tyto nedostatky: neopravené veřejné studně a dlouhé čekací doby na práce služeb obyvatelstvu, který byl odůvodněn velkým nedostatkem kvalifikovaných sil.
4. Komunální služby pro obyvatelstvo v Drnholci byly založeny v roce 1960. Vznikly z místního hospodářství. Služby měly ředitele a účetního. Účty nebyly však dobře vedené, až později bylo účetnictví svěřeno kvalifikovanému ekonomu. Dalším nedostatkem byl nedostatek pracovních sil ve službách obce.
5. Poučné bylo též jednní ne veřejné schůzi 22. září 1961. V obci je velká trestnost a neukázněnost občanů, kter áse projevuje hlavně v opilství, výtržnostech, hrubým nadáváním a v ještě horších deliktech. V obci je velký nedostatek pitné vody, a proto je nutno vybudovat vodovod
6. V době žní byla obec dobře zásobena potravinářským i jiným zbožím. Bylo to dobrépro dobré zvládnutí žňových prací.Též bylo společné vyvařování pro členy JZD .Každý dostal oběd a večeři a každý si mohl vzíti jak chtěl. Jídlo bylo chutné a chutnalo všem .Ženy mnoho zde udělaly dobrého.
7. Dobře pracovaly jesle. Vzhled budovy je pěkný, jesle jsou vybavené nábytkem a mají velmi mnoho hraček. Byly letos v dobrých rukou.
8. Některá zajímavá data ze žní 1961:
 JZD sklidilo obilí na ploše 148 ha
 sklizeň byla provedena dvojím způsobem:
 sklizní dvoufázovou (148 ha)
 kombajnovou sklizní (65 ha)
 V průběhu žní nebylo letos ani úrazu ani požáru
 Žně začaly 10. července a končily včetně sklizně slámy 19. srpna
 Dobře pracovaly ženy a spolupráce JZD, MNV a KSČ byla velmi dobrá
 Jak vypadaly tržby?
 z polí a luk na 179%
 zelenina a zahrady na 80%
 zahrada zůstala dlužna 39000 Kč
 sady daly víc o 37000Kč
9. Jak byla letos škola?
 Školu navštěvuje letos 525 žáků, v pionýrské organizaci je 405 dětí, náboženskou výuku navštěvuje 19% žáků. Při škole letos byly biologické pole, skleník , polytechnické dílny
 Do zaměstnání se hlásilo:
 hornictví 1
 zemědělství 6
 studie 4
 jiný učební obor 19
 Při škole byly kroužky orchestrální a pěvecký. Oba se zúčastnily LUT (lidová umělecká tvořivost) v Mikulově a byly obecenstvem kladně hodnoceny. Někteří žáci se v sólovém zpěvu probojovali až do krajského kola.
 Při ZDŠ (základní devítiletá škola) byly budovány polytechnické dílny – nejvíce svépomocí. Na školní zahradě vypěstovali drnholečtí žáci jako první v obci pěkný a chutný hlávkový salát.

10. Ještě ke kulturní činnosti v obci
 Obec letos navštívili herci z Divadla bratří Mrštíků, umělci varieté Rozmarýn, soubor SLUK a pražská dětská scéna
 Obec má pěknou řadu vývěsných skříněk , které pravidelně obměňují učitelé
 Vedle jiných akcí jako např. oslav 7. listopadu, Běhu vítězství, Měsíce přátelství byl v Drnholci hojně navštíven filmový festival . Bylo zde na 4500 návštěvníků.
 Vedle orchestrálního a pěveckého kroužku byl též utvořen divadelní kroužek ,jenž měl 14 členů Jako první hru sehrál hru Jedenácté přikázání
 Činnost místní lidové knihovny byla letos malá. vypůjčovatelů v letošním roce bylo celkem 60 (40 dětí + 20 dospělých), což je na městys jako je Drnholec velmi málo. Byl nedostatek dětské literatury a velký nezájem občanů. Dobře působily besedy o knihách.
11. A nakonec, jak vypadala sportovní činnost?
Velkým mankem pro sportovní činnost byla nevyužitá tělocvična ,která je sice pěkně zařízená, má dostatek nářadí a je dost velká. Nedá se však v ní topit ani v zimě, cvičení proto ustalo. Cvičívá asi 200 žáků, jejich vedoucími jsou učitelé. Vedení ČSM zavedlo též kurzy společenského tance, jenž vedou též učitelé.

Tím končíme zápisy roku 1961, roku bohatého na polní sklizně, roku bohatého též na kulturní práci .Jen občané ,kdyby pochopili důležitost socialistické zákonnosti, aby bylo v Drnholci méně trestné činnosti a více tvořivé práce.

Obecní kronika 1962

Kronikářské zápisy pro rok 1962
Tyto záznamy, co do počasí dosti abnormálního roku, chceme si rozdělit dle hlavních norem psaní kroniky, ale budeme tyto odstavce naplňovat životem obce, aby události roku byly poučením pro budoucí generace.
Plán rozvrhu kronikářských zápisů máme takto:
 počasí a zemědělství
 výstavba obce
 kulturní věci – škola, film, přednášky, oslava státních svátků, podíl obce na rozhlasu a televizi, sportovní události, akce Z a jiné
 věci místního hospodářství - obchody, samoobsluha, zásobování obce
 demografie obce – úmrtnost, nemocnost ,svatby, vítání do života, narození, epidemie, úrazy, neštěstí
 věci správy obce, činnost MNV a komisí

Celkový ráz počasí
Letos byla velmi pozdní vegetační doba a jednotlivá údobí nástupu vegetačních fází.

Počasí dle jednotlivých měsíců (měření meteorologické stanice Mikulov)
 leden – byl příliš teplý a bylo málo vláhy
 únor – zimní měsíc,, 13 x padal sníh
 březen -měsíc absolutně studený ,žádné polní práce, vegetace spí
 duben – poměrně suchý, pozdní jaro a pozdní vegetace
 květen – deštivý a chladný, souhrn srážek přes 100 mm (přesně 107,5mm)
 červen - měsíc suchý a poměrně teplý (dokonce přes 30 C)
 červenec – suchý ,pozdní žně, mnohokrát velmi čistý vzduch
 srpen - suchý a horký ,nejvyšší teplota 32 C
 září - měsíc suchý, brzký začátek padání listí
 říjen – suchý, brzký příchod zimy, časný odlet čápů a vlaštovek
 listopad – mokrý, od 16. listopadu už mrazy
 prosinec – mrazivý, suchý, hodně mlh a málo sněhu, o vánocích mrazy –14 C

Zemědělství
Letošní zima byla velmi krutá a velmi dlouhá ,byla první z dlouhých zim, které se často opakují. Sněhu bylo velmi málo a ještě v březnu byl ranní teploty vesměs pod 0 C. V březnu 1962 byl ocelkem 21 dnů s ranním mrazem Sedmkrát byl v tomto měsíci celodenní mráz. Proto se vegetace probudila k životu až v dubnu a teprve od poloviny měsíce byly ranní teploty nad 10 C. Měsíční průměr teplot v březnu byl jen 1,3 C.. Jarní práce začaly letos velmi pozdě až kolem 12. dubna
Co předcházelo jarním pracím? Celý únor a březen se na pole vozil hnůj a močůvka, byla provedena generální oprava strojů, hlavně traktorů. Letos byl také proveden půdoznalecký průzkum obce. Z obšírné zprávy o tomto průzkumu vyjímáme tyto údaje:
Bylo pořízeno 233 půdních sond (212 základních a 21 výběrových, dále bylo pořízeno 512 půdních vzorků. Geologický obraz městyse Drnholce a jeho okolí je tento: Jsou zde tři základní půdní trasy:
 substráty sprašové
 kvalitní černozem
 černá země karbonatová
Poznámky:
V některých polohách je velmi kvalitní půda, kde sprašový pokryv je hluboký. Kde sprašový pokryv je hluboký ,tam nejsou ani štěrkové , ani písčité terasy. Jsou však štěrko pískovité v trati k Litobratřicím po obou stranách silnice na ploše přes 200 ha. Zde jde štěrkový podklad až k povrchu, proto bývá v této oblasti směrem na Litobratřice citelný nedostatek vláhy (sklizeň kukuřice a brambor je zde nepatrná. Lépe se zde daří žitu a ječmenu.
V katastru Drnholce jsou také ostré svahy, především na přechodech terénu. Zde se jeví velmi značně účinky půdní eroze., kde nacházíme:
 humus – často smytý a odplavený
 zde jsou též zrušené vinice
 také sady, hlavně s broskvemi, meruňka, také i vlašské ořechy

V katastru obce je též Dyjská niva, kde jsou lužní půdy, Levá strana z těchto niv má pole, role a louky . Zde pozorujeme mírné zasolení půdy a akumulaci rozpustných solí.
Shrneme-li geologický průzkum, můžeme půdn íobraz rozdělit na tř igeologické profily::
 kvalitní černá zemina a štěrkopísečné trtě
 ostré svahy s velkou erozí
 lužní půdy s mírným zasolením
V tomto roce (1962) byl též učiněn geologický průzkum k hledání nafty s tímto výsledkem:V hloubce asi 300 m byla nalezena malá stopa po naftě. Potom byl vykonán zához děr a vyplacena odměna občanům ,kteří pomáhali
Jak bylo letos oseto? (zpracováno podle osevních výkazů)
 kukuřice – zrno 175 ha
 kukuřice - siláž 201 ha
 cukrovka 188 ha
 řepa krmná 26 ha
 vojtěška 348 ha
 brambory 35 ha
 pšenice jarní 60 ha
 brambory rané 10 ha
 ječmen 22 ha
 kukuřice 22 ha
 ječmen 22 ha
 kukuřice (navíc) 22 ha
 slunečnice 5 ha
Pozorujeme proti dřívějším letům pokles u brambor, pšenice a ječmene.
Poznámky:
K 5. březnu byly nakličované rané brambory, přihnojování obsahovalo hojně umělých hnojiv, často bylo konáno letecky.
Řepka byla letos do 3. května zaorána a místo ní zaseto 15 ha hořčice a 5 ha slunečnice
Kvůli úplnosti budiž zde zapsán výsledek hospodaření v roce 1961

Rok 1961
V rostlinné výrobě bylo sklizeno:
 34 vagónů obilovin a to: 21 vagónů podle smluvních závazků, 3 vagóny naturálií členům, 10 vagónů pro skrmení
 Plán výroby brambor byl ovlivněn nepříznivým počasím, brambor bylo letos méně
 Bylo vyrobeno 12 vagónů kukuřice podle smluvních závazků, 15 vagónů vojtěškového semene bylo celé dodáno státu
 Nízké výnosy byly zapříčiněny suchem , hlavně v letních měsících a skoro katastrofickým výskytem polních myší
 Špatný byl vývoj řepky na podzim 1961, z plochy 22 ha bylo 12 ha zaoráno
 Z vinic bylo dodáno 233 q hroznů, plán ale byl 600 q, byla salbá násada hroznů a celkem slabá úroda
 Hospodářství Jevišovka bylo letos zasaženo velkým krupobitím, které je úplně popsáno v obecní kronice jevišovské (zásluhou učitelky Jedličkové, která pořídila i kresby toho krupobití

plánek v obecní kronice Drnholce str 284

Výsledek pozorování (vysvětlivky)
a) meteorologická značka pro krupobití
b) číslice 2,3 nad značkou znamenají intenzitu krupobití (2=silné, 3=velmi silné)
Pole byl po krupobtí jako rozdupaná
Kroupy ležely ještě ipříští den
Učitelka M. Jedličková pořídila též fotografie krupobití

Slovo ke krupobitím v katastru Drnholce
Krupobití je v oblasti mikulovské dvojího druhu , a to tažná a místní.
Tažn ákrupobití zasáhnou obyčejně velká území, a to s užším nebo i širším prostorem. převládasjící směr krupobití v mikulovské oblasti je západní – jihozápadní a jhovýchodní
Oyčejně rozeznáváme dva tahy )směry:
I. Mikulov-Brod-Drnholec-Pasohlávky – Mušov
II. Rakousko – Mikulov – Klentnice – Pavlov – Milovice – Bulhary – Zaječí…
Jiné krupobití je místní a má úzký okruh .kroupy se an určitém mísatě takřka vysypou, aniž by poškodily sousední tratě a místa
Drnholec byl krupobitím zasažen proti ostatním obcí poměrně málo :Míníme krupobití ničivé -kter éničí obilí, vinohrady , ovocné stromy a polní kultury
Stará kronika města z roku 1690
Vypravuje nám jen o jednom velkém krupobití ze dne 2. července 1731, které zničilo vinohrady a pole tak, že „nebylo poznat ,kde je pole oseté a neoseté“. To je jediný případ ničivého krupobití z období let 1690 – 1835. Jistě byla v Drnholci menší krupobití, která však kronikář nezaznamenal

Jiné zemědělské aktuality obce
I. Tabulka agrotechnických termínů a jejich plnění:
a) Jarní práce. velmi pozdě až 12. dubna pro četné mrazy
b) 1. etapa:
 setí jařin
 setí krmné řepy
 setí cukrovky
 setí kukuřice
 setí směsek
2. etapa:
 plečkování řepy
 okopávky
II. Žně začaly letos až kolem 1. srpna .Byl nedostatek náhradních dílů a traktoristů. Plán provést zně za 18 dní nebyl splněn pro velkou poruchovost strojů. Poruchovost strojů byla jakousi metlou našeho kraje. Nejvíc scházely malé drobné součástky (kolečka aj.) Lidé jezdili až do Brna a do Ostravy, vraceli se však často s nepořízenou:
III: Zprávy ze schůzí nám vypravují : „Dodávka ječmene byla překročena, výkup pšenice splněn v termínu, kontigent mléka nebyl splněn.
V Drnoholci zaseli mnoho ozimé pšenice, ale tato pšenice nemá v katastru obce vhodné podmínky, poněvadž podnebí je už zde trochu drsnější než kolem Pálavy. Ozimá pšenice dala malý výnos, místo ní zasela se jarní. V Drnholci jsou jarní mrazy četné.
Přišly brzo podzimní práce….
Podzim byl celkem pěkný, práce se udělala včas. v září a v říjnu byla zaseta ozimá pšenice a ječmen. Už dříve byla zaseta řepka, která letos pěkně vzešla. Letos se sela jiná ozimá pšenice, a to Valtická, která má větší odolnost proti mrazům
V říjnu začaal sklizeň cukrovky, výnos byl dost velký (600 – 700q/ha). I cukernatost byla větší díky větším srážkám
Zima přišla letos brzo…….
Už začátkem listopadu byly mrazy a mnoho práce zůstalo nedodělané. i četné stroje zůstaly – ne bez viny družstevníků – na polích.

Jak vypadaly jiné obory zemědělství?
Členové ČSSS a též četné domácnosti si dali závazek dodat 10000 kusů vajec navíc a tento závazek čestně splnili už k 15. červnu 1962. Celkem záhumenkáři dodali 64000 kusů vajec.
Vojenská posádka pomáhala při podmítce , na polích střídavě pracovalo 16 vojáků, i když často pršelo.
Zelenina nedávala letos očekávaný výnos, na jaře bylo noho mrazů
Letos bylo likvidováno zdejší jednotné zemědělské družstvo.

Jak probíhala likvidace?
Půdní držba vypadala takto:
 Katastrální území celé obce 2028 74 32 ha
( Zřejmý nesmysl, pravděpodobně poslední dvě čísla jsou m2,další dvě znamenají ary a první dvě,tři ,resp. čtyři čísla označují hektary.)
 z toho má státní statek 1338 47 64 ha
 JZD 490 12 68 ha
 záhumenkáři JZD 34 78 00 ha
 MNV a ostatn í soc. sektor 24 08 00 ha
 drobní držitelé půdy 141 28 33 ha
Pozemky byly zahrnuty do půdní držby státního statku
Jiné poznámky:
 Při arondaci dostalo JZD pozemky blízko Drnholce
 Dobytek a stroje družstva byly v pořádku
 Družstvo se nezabývalo ani pěstováním vinné révy, ani tabáku, ani jiných speciálních rostlin
 JZD však pěstovalo pěknou zeleninu s pěknými výsledky
 Hospodářství JZD nebylo narušené nepříznivými výsledky jiných družstev
Ale situace v JZD Drnholec byla přesto velmi špatná z těchto důvodů:
 Všude byla pozorována špatná pracovní organizace
 byla špatná účetní evidence, mnohé knihy nebyly vůbec vedeny
 Byla pozorována masová nespokojenost mezi členy
 Ohledně stavu pracovníků byla značná fluktuace a špatná pracovní morálka
 V družstvu byl též značný nedostatek pracovních sil, jedna dojička měla na starosti až 24 krav
 Žně v roce 1962 byly provedeny pozdě, nekvalitně a neúplně
Postup převzetí
 Už v roce 1961 bylo převzato 100 ha půdy
 byla však určena objektivní škoda: Záplavy řeky Dyje vymočily silážní plodiny a odplavily mnoho sena
 Dále bylo letos (v roce 1962) velké a katastrofální sucho, proto byl též nedostatek krmiv

Schůze z 31. srpna 1961 rozhodla, že majetek družstva má být převeden na ČSSS (státní statek) Toto rozhodnutí bylo potvrzeno přípisem ONV Břeclav dne 18. prosince 1961

Bylo převzato:
1. pracovníci v počtu 101 osob, z toho 45 mužů, 40 žen, ostatní administrativní pracovníci
2. základní stádo v počtu 127 krav, 50 prasnic a 17 koní
3. budovy, stavby, stroje, nářadí, dopravní prostředky, porosty, sady, vinice
4. provozní zásoby
5. polní inventář
6. mladá zvířata

Hospodářství družstva bylo začleněno k hospodařství ČSSS n.p. Drnholec. Převzetí probíhalo hladce, předání řídila osmičlenná komise. byly také utvořeny komise pro inventarizaci (základních prostředků, strojů ,polního inventáře, inventáře zvířat, ostatních zásob a finančního majetku)

Dodatky k zápisům ohledně zemědělské výroby pro rok 1962

Uvádíme zde zajímavou statistiku stavu ovocnářství v Drnholci
Drnholec měl už v minulých letech, hlavně 1800 – 1930 pěkné vinohrady, sady a též pěkné ovocné zahrady. Známé bylo pěstování jedlých kaštanů a rajčat,

Statistika stromů a keřů k 30. dubnu 1962-1963

1962 1963
1. jabloně 415 385
2. hrušně 199 219
3. třešně 224 234
4. višně 187 127
5. broskvoně 178 118
6. meruňky 302 352
7. švestky 723 573
8. slivy, mirabelky 152 152
9. ořešáky 449 389
10. angrešt 87 177
11. rybíz 590 500
12. maliny 63 63

Z tabulky jasně vyplývá, u kterých druhů byl přírůstek a kde se počet kusů stromů , resp. keřů naopak snížil

Statistika osob trvale činných v zemědělství

1 JZD =88 osob byli převedeni do ČSSS
2 jednotlivě pracující zemědšlci 352 osob 179 mužů, 173 žen
3 jinde zaměstnáni 186 146+40
4 nemajicí jiné zaměstnání 166 33+133
5

Psů bylo v Drnholci 179.

Výstavba obce roku 1962
Letos si občané velmi často a poměrně lacino opravovali rodinné domky. Některé z nich byly už hodně zchátralé, jiné už velmi staré (z let 1830-1840). Opravy si občané prováděli sami nebo pracovníci Komunálních služeb městyse Drnholce.
Byly též opravované zaostalé sklepy, mnohdy nebezpečné pro děti. Sklepy pocházejí z let od roku 1700.
Bylo dáno v několika případech povolení zrušení starých pomníků na zdejším hřbitově, a to zas účelem zhotovení nových pomníků. Hřbitov byl letos pietně opraven.
K svátku památky mrtvých 1. listopadu (citováno přesně podle zápisu kroniky) přišlo už v tomto roce mnoho cizinců a bývalých německých občanů, aby navštívili hroby svých příbuzných.

Turistika kolem Pálavy
Brzo po otevření přechodu do Rakouska u Mikulova, poblíž rakouské obce Drasenhofen, byl turistický ruch čím dál čilejší. Mnohá auta nesla různé značky, hlavně z Rakouska a z Německa, bylo však i vidět jiné značky, francouzské, belgické a též americké.
Turistický ruch se stupňoval od roku 1960, nejvíc čilý byl na jaře, v létě, na Všech Svatých a na Vánoce. Chování turistů z ciziny bylo ve většině případů korektní, byly však i případy, že někteří cizinci, hlavně z Německé spolkové republiky, ukázali vyhrocený revanšismus. Byli však rázně odmítnuti, někteří i vyhoštěni z republiky.

Pár statistických údajů
 K 31. prosinci 1962 čteme v soupisu bytů k předání 39 bytů a 28 domů (?)
 Počet obyvatel v obci v roce 1962 bylo 1950 osob.
 Kupní cena domku a zahrady byla v roce 1962 13914 Kč
 Pro okrasu městyse bylo letos zakoupeno 50 kusů okrasných javorů a 50 okrasných akátů
 Letos byla provedena oprava tělocvičny a úprava hřiště
 Komunikační spoje mají letos tyto rozměry:
 dlážděné komunikace 1 km 12 m
 štěrkové komunikace 63 m
 nezpevněné komunikace 2 km 45 m
V letech 1947-8 bylo na jižní Moravě vysazeno hodně větrolamů. Letos byly na drnholeckém katastru větrolamy zrušené, a to v rozloze 3 ha 48 arů. Povolení bylo dáno ONV a půda byla přeměněna na ornou půdu.

Jak byly letos studně?
Situace s pitnou vodou a svodou ve studních byla v drnholci často svízelná. Z celkového počtu 58 studní byly jen dvě studně nezávadné. Lékař dal však rodičům upozornění, že ani voda z těchto dvou studní nesmí býti užívána pro kojence do šest iměsíců.
ostatní studně byly všechny závadné. Stav studní v obci je velmi špatný a soukromých bytech a domech přímo dezolátní. Splašky a odpadky zatékají přímo do studní. Kašna na náměstí měla však až d oroku 1945 vždy čistou dobrou vodu. zde byla voda zachycena z praenů, které prýští na trati dnes zvané Na výsluní.

Jak byla hasičská zbrojnice?
Zbrojnice byla opravena v roce 1959. je stavěna z tvrdého materiálu a má nákaldní auto a motorovou stříkačku.

Zámek, který má pestrou historii, nesloužil letos kulturním účelům, v zámku byly umístěny sklady.
V obci jsou četné kulturní památky:
 Zámek s parkem – majitel KNV Brno
 starobylá radnice z roku 1400 (?) – majitel MNV Drnholec
 farní kostel sv. Trojice z roku 1750 – majitel církev římskokatolická
 fara a farní úřad z roku 1500 – majitel církev římskokatolická
 mariánský sloup na náměstí z let kolem roku 1680 majitel MNV Drnholec
 rožní dům č.4 – majitel MNV Drnholec
 socha sv. Jana Nepomuckého z let kolem roku 1700
 socha směrů světových, tzv. „socha poštovní“ u mostu - majitel MNV Drnholec

Drnholec byl v roce 1960 prohlášen za částečnou městskou rezervaci

Kulturní události v obci roku 1962
Kulturní činnost městyse byla v roce 1962 bohatá. Též školní děti se hodně podílely, aby život byl krásný a bohatý. Chceme zde vylíčit kulturní život obce, jak nám vypravují prameny a písemnosti MNV a občané – svědci událostí.
Již na počátku roku byla změna ve funkci tajemníka, dosavadní tajemník s. A. Pospíchal byl zproštěn funkce na vlastní žádost. Novým tajemníkem byl zvolen s. Berka, aktivista ONV.
V lednu bylo také školení poslanců národních výborů, kterého se zúčastnili všichni poslanci MNV. Zajímavá byla témata školení: Situace na státním statku (stav pracovníků a učňů, komplexní mechanizace, BSP (brigády socialistické práce), mzdové fondy, pravomoc a odpovědnost MNV.
Dne 26. března bylo slavnostní zasedání pléna MNV. Všemi byla podepsána rezoluce pro Výbor obránců míru ohledně svobody Kuby. Účast byla slušná, 180 osob, po zasedání byl promítnut film „Vstanou noví bojovníci“
Desáté výročí PS VB (Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti) bylo slaveno velmi pěkně dne 27. července za účasti více než 200 osob. Nadp. (praporčík nebo poručík ?) Žůrek pronesl referát o práci jednotky VB v Drnholci
Jaký byl stav pracovníků MNV? (pisatel kroniky měl zřejmě na mysli poslance MNV)
Počet členů : 26, z toho 6 žen, dělníků je 20, 2 úředníci, 4 ostatní inteligence. Odvoláni byli letos dva poslanci, nově zvoleni také dva, člen ů rady MNV je devět.
Bylo ustanoveno osm komisí: finanční, pro veřejný pořádek, pro výstavbu, pro místní hospodářství, plánovací, kulturně školská, zdravotní a zemědělská.Pčet členů v jednotlivých komisích mezi pěti až osmi. Členek Výbor žen je 18. MNV odebírá letos devět časopisů, během roku byl však jejich počet snížen na pět

Jak vypadala letos péče ozdraví?
v roce 1962 bylo ošetřeno v OÚNZ (okresní ústav národního zdraví) 4294 pacientů, z toho bylo 25 případů těžkých.Letos bylo 100 případů chřipky, práce neschopnývch, dva případy byly těžké.
U nás v Drnholci byly tyto zdravotnické akce:
 byli prohlédnuti všichni zaměstnanci NHKG
 Pro zaměstnance ČSSS (státního statkuu)byla 24. března přednáška o brucelioze a jejím škodlivém vlivu na člověka.
 V agitačním středisku byly přednášky o infekčních chorobách a o první pomoci při úrazech
 Pracovní neschopnost klesla letos na 30 –35 případů.
 Převládající nemoci: angína a katary horních cest dýchacích
 Ohledně opilosti alkoholem, která je i Drnoholci zjevem běžným, avšak nežádoucím, bylo letos v obci případů mnohem více. Opilost chronická byla zaznamenána u tří osob
 Kalmetizace byla letos provedena u 94 osob. Uskutečnila se kontrola očkování proti TBC u dospělých. Dále bylo zajištěno maso pro osoby trpící cukrovkou. v obci to jsou dvěc osoby narozené v letech 1902 a1907
Jak to vypadalo v jeslích?
V jeslích byla letos velká absence dětí ,část ojich scházelo 18 – 25 .Příčiny byly dvojí:
a) epidemiologické -nemoci horních cest dýchacích, chřipka, záněty středního ucha, nemoci z nachlazení
b) vnější – chladné jesle, studená chodba a studená umývárna, děti se nachladily v samých jeslích
Morbidita (nemocnost) v jeslích v letech 1960-62 byla rýma, kašel, kopřivka. průjem, zánět ušní, opar na obličeji, bolák na ruce, vyrážka v obličeji, zduření žláz, rozbitý ret, vřed na oku, ekzém na ruce, bolavý nos…….

Slovo o hygieně v Drnholci
Hygiena bydlení se jen zčásti zlepšila, občany bylo pořízeno hodně nového nábytku, nových oken, praček, nového náčiní pro domácnost. Přece však mnoho domů je ve špatném stavu, stavěné z kotovic. I čistota v domácnostech samých je mnohdy nízká (špinavá kuchyně, špinavé prádlo). Jakousi kuriozitou v Drnholci bylo, že některé rodiny praly prádlo v Dyji u mostu. Voda v Dyji je někdy velmi závadná a znečištěná
Hygiena ulic a veřejných místností není též dostatečná. Na ulicích je mnoho prachu, bláta a nečistoty. Stalo se často, že močůvka tekla na ulici proudem. Pro hygienické poměry v obci je význačné, že pohostinství na Hrušovanské ulici bylo úředně zavřeno „pro špatné provozní místnosti“.
Hygiena domů také není valná. Jen několik rodin pochopilo výzvu národního výboru, aby občané opravili a zkrášlili svá obydlí. Některé domky jsou v ubohém stavu, přesto ke konci roku byl počet opravených domků větší než se předpokládalo.
Osobní hygiena je sice lepší, lidé dávají více pozornosti na infekční nemoci, hygiena dětí je však nedostatečná , a proto nemocnost dětí je značná.
Směrnice pro čistou a zdravou obec by byly:
1. Provádět důsledně čistotu ulic a prostranství
2. Výsadba dřevin, parčíků, remízků. ovocnýcch stromů
3. Vzorná čistota v jeslích a v mateřské škole, postavit nové moderní jesle

Pěkná, zdravá a čistá obec je pýchou naší vlasti a pramenem dobré práce, jak již Lenin často podotýkal

Příloha ke kulturní stati kroniky pro rok 1962
(autoelaborát Dr. Macek)

Obraz morbidity (nemocnosti) a mortality(úmrtnosti) pro městys Drnholec pro léta 1950-63

Obraz úmrtnosti je dán obrazem nemocnosti, která byla příčinou úmrtí. Kausistika nemocí obsahuje tyto nemoci: TBC, rakovina, nemoci mozkové, srdeční nemoci, sešlost věkem, slabost (dětská), nemoci střevní a úrazy.
V letech 1950 – 63 bylo v Drnholci 11 případů plicních chorob:. TBC 3 případy, bronchopneumonie 4 případy, zápal plic 1, záducha 3. Na TBC zemřeli 2 dospělí a jedno dítě, věk u dospělých byl vesměs mladistvý mezi 40 a 50 lety ???
Rakovina (cancer) a diabetes. Druhy rakoviny byly: rakovina jater a žaludku, pankreas a plic. Jiná lékařská označení jsou: vyhubnutí na podkladě rakoviny – zhoubný nádor žaludku, zhoubný nádor průdušek a infekční zánět svalů.Na karcinomatické choroby z raskoviny zemřely osoby vesměs v pokročilém věku od 50 do 85 let Celkem zemřelo na tyto nemoci 14 osob, 13 české a jedna německé národnosti (!!!!!!!!!!!)
Na cukrovku zemřela jen jedna osoba – 73 letá, která byla však z Vídně
Nemoci mozkové - Objevily se tyto druhy nemocí: Encefalomalatia (otok na mozku))), meningitis (zápal mozku), krvácení do mozku, sclerosis (skleróza), hypertonia (vysoký krevní tlak). Věk zemřelých na tyto nemoci byl vesměs pokročilý (pohyboval se od 60 do 90 let). nejvíc bylo případů krvácení do mozku mozkovou mrtvici zemřely tři osoby.
Nemoci srdce -Druhy těchto nemocí:. Myodegeneratio cordis (zánět srdečního svalu) ……. a vmete kdo srdečního svalu. Na tyto nemoci zemřelo 12 starších osob a jeden mladistvý (?) , 28 let .Věk těchto zemřelých se pohyboval vesměs od 50 do 80 let
Sešlost věkem -Na tuto nemoc zemřelo v Drnholci ve sledovaném období 13 osob v pokročilém věku od 60 do 95 let. K této příčině úmrtí se přidávaly další nemoci, zpravidla artioskleroza a vysoký krevní tlak
Nemoci dětské a střevní: Atrofia debilitas , slabost byla v Drnholci nemocí vesměs dětskou:Na tuto nemoc zemřelo v tomto období pět dětí. jedno dítě zemřelo na akutní zánět žaludku a střev.
Úrazy byly v letech 1950 – 63 četné, celkem 18. Příčiny úrazů byly: Elektrický proud, udušení oběšením, udušení zvratky, rozdrcení hrudníku, vykrvácení, utopení, zasypání zdivem, přejetí vlakem, otrava alkoholem, přejetí traktorem…
Nejvíce úrazů bylo utopení, dva občané z Drnholce a pět vojáků (při neštěstí tanku, který spadl do hluboké tůně)
Závěr:
 TBC hodně ustoupilo .Před rokem 1945 byla mezi německým obyvatelstvem velmi rozšířená
 zatím se hodně šíří rakovina a nutno poznamenat, že Drnholec byl již v době před rokem 1945 hodně zamořen touto nemocí
 úmrtí dětí byla minimální díky léčebné péči státní zdravotnické služby

Další zdravotnické akce:
Hodně péče bylo věnováno důchodcům. Touto akcí bylo zachyceno 14 důchodců, s nimiž byla konána beseda a byly jim zvýšeny důchody. Je to jedna z mnohých akcí socialistické péče o člověka.
Též byla věnována péče studním. Mnohé studně, jak jsme už dříve uvedli, byly vadné. Letos byly vyčištěny čtyři studně, a to na palackého ulici a Na rozvalinách.
Dětí v jeslích letos přibylo, průměr přítomných byl 19 – 25 dětí (denní prevence)
Obyvatelé na Hrušovanské ulici byli upozorněni na znečištění ulice jímkou. Je to starý zlozvyk v naší obci.
Byly udíleny podpory (peněžní dávky 300 – 500 Kč)
 na opravu domu
 na léčení TBC
 na ošacení
 na uhlí
 na lázeňské léčení
Veřejné stravování je ve školní jídelně pro děti a zaměstnance (školy?,), v pohostinství na Brněnské ulici pro důchodce (14 osob). Toto stravování si staří lidé velmi chválí, vař se tam dobře.
Alkoholismus v Drnholci je značný. Denně jsou případy opilství. Pro nehygienické a zdravotně závadné poměry bylo pohostinství na Hrušovanské ulici zrušeno
Náměstí a stará radnice
Před rokem 1750 byly hlavní objekty v Drnholci hodně pospolu. Na náměstí stojí radnice, naproti ní byl kostel (malý, v místě dnešní fary). Proti kostelu stojí morový sloup z roku 1740, v blízkosti sloupu stála kašna s dobrou pitnou vodou. Potom zde stála i hospoda, kde se prodávalo víno, pivo a kořalka, jak nám vypravují vinné knihy městyse Drnholce.
Kašna stála až do roku 1914, nový kostel byl budován do roku 1757. Velmi cenným objektem je stará radnice, vybudovaná asi kolem roku 1300. Letopočet 1591 je snad jen rokem přestavby nebo opravy radnice. Radnice zde stála už dříve. Pod radnicí je sloupořadí a vinné sklepy se prý táhnou hluboko pod zemí. V roce 1945 byla radnice poškozená, byla však též velmi zchátralá. Péčí MNV byla v letech1961 – 63 celá radnice opravena a pěkně vymalována. Jsou zde kanceláře, dvě zasedací síně, chodby a obřadní síň. Podlahy v objektu byly parketovány.
Různé zajímavosti
Zdravotnická komise se též starala o hygienu a zdravotní poměry v zemědělství. Na státním statku a jeho farmách Horní dvůr, Dolní dvůr, Blata, Výsluní byly zavedeny pro zaměstnance pracovní obleky - ochranné obleky a gumové boty.
bylo dáno nařízení pro hospody a pohostinství, a taky pro prodejny odmítnout zaměstnance statku, kteří přicházejí nakupovat v pracovních šatech přímo ze stájí
V obci je značný nedostatek bytů. Hodně bylo taky vadných stodol a bouraček sklepů Jaké byly ceny bytů? Menší byty od 2280 do 4920 Kč, větší ood 7910 do 11650 Kč. (Ročně!!!!) letos byl značný přesun bytů a časté stěhování, na radnici byla provedena nová elektroinstalace
Hodně se sbíraly odpadové suroviny, o jejichž sběr se hodně zasloužila školní mládež. Často bylo vidět děti s vozíčky, na kterých vozily do školy železo, kosti, papír a textil. Bylo nasbíráno: 675 kg papíru, 252 kg textilu a 32600 kg železa
Počátkem roku 1962 žilo v obci 1900 obyvatel osmi národností (Češi, Němci, Slováci, Chorvati, Bulhaři, Rumuni, Maďaři a reemigranti z Jugoslávie.
V obci bylo letos neustálé stěhování, stálá fluktuace, stále se střídali zaměstnanci na státním statku.
Jak už bylo uvedeno, bylo opilství v obci značné. Na stanici SNB byly oznámeny: rvačky, ublížení na těle, opíjení ponejvíce ve sklepech a v pohostinstvích. bylo pozorováno i rušení nočního klidu, dále krádeže, rozkrádání a poškozování národního majetku. Byl pozorován polní pych, kradeny byly hrozny, ořechy a různé ovoce. byly též zaznamenány přestupky v rybaření, v dopravě, ztráty občanských průkazů.
Pokud se týká bezpečnosti v obci, jsou pro občany nebezpečné zbory starých domů, polorozbořené vinné sklepy, domy hrozící sesutím, nebezpečné zatáčky.
Požární pohotovost v Drnholci je dobrá, je také vypracován požární řád.

Končíme rok 1962 – rok pestrých dějin obce, rok budování a pokroku v socialistické výstavbě, ale také rok mnohých nedostatků Rok 1962 – krok další ve výstavbě lepší vlasti bez válek a pří.

Obecní kronika 1963

Rok 1963 – Tento rok, rok dalšího rozmachu zemědělské práce, rozmachu prací sttních statků, výstavby městyse …
Rozdělíme si zápisy pro tento rok na tyto odstavce:
 Počasí a povětrnost v roce 1963
 Fenologické a jiné jevy
 Polní hospodářství a jeho výnosy
 Výstavba městyse, komunikace, státní statky
 Kulturní věci a události
 Školní věci a práce školních orgánů
 Různé další údaje
 Hodnocení roku 1963
Je to poslední rok před volbami v roce 1964 – byl to rok bohatý na události a chceme je pečlivě zachovat pro příští generace.
Počasí 1963
Povšechný ráz:

Počasí dle měsíců:

Jiné údaje

Fenologie 1963.

Začátky polních prací

Doba květu rostlin, obilí etc.

Agrometeorologická pozorování

Sněhová pokrývka

Půdní poměry

Slunosvit a bouřkové jevy

Pokud vážený čtenáři očekáváš spoustu údajů , musím tě zklamat. Pan kronikář si připravil pouze tuto osnovu, více toho nestihl.
Zima 1962-63 byla mírná a bylo málo sněhu .Sněhová pokrývka nedosáhla nikdy 15 cm, některá pole zůstala skoro holá. Zajímavý byl jev na některých loukách na jižní Moravě. některá místa na loukách zůstávají bez sněhu, asčkoliv kolem těchto míst leží sníh. Jsou to tyto louky:
 u Milovic
 u Sedlece u Mikulova
 u Brodu nad Dyjí
 u Drnholce

viz mapku (kronika str. 316)
Tato místa ukazují na existenci teplých /termálních/ pramenů na těchto místech. O existenci teplých pramenů v okolí Mikulova psali už v roce 1936 kustod mikulovského muzea dr. K. Juettner a botanik mikulovský dr. Ant. Froehlich (viz Nikolburger Wochenschrift 1936-7)

Jarní práce
 Jarní práce začaly letos (1963) normálně, už brzy v březnu.
 Jediný sektor hospodářství v obci jsou státní statky
 Jařiny byly zasety včas, agrotechnická lhůta byla zkrácena o pět dnů
 Ozimy letos přezimovaly dobře, byly bez škod, jen na ploše tří hektarů řádili drátovci Tato plocha musela býti zaorána a znovu oseta
 Ozimy byly ošetřovány všechny a práce ři ošetřování ozimů byly skončeny už na konci dubna.
 Na začátku dubna už se sela cukrovka a byla zaseta do 25. dubna na ploše 70 ha.

Poznámky.
Některé stroje nemohly býti opraveny, scházelo hodně součástek
Velmi dobrá a potěšitelná byla soutěž mezi zaměstnanci ČSSS. Pomohla též k tomu, aby jarní práce byly včas zvládnuty
Též dobré byly pravidelné porady techniů a zemědělských pracovníků. Vytvořil se tak dobrý kolektiv.
Co se udělalo v dubnu a v květnu?
 Sela se cukrovka na 196 ha, vzešla dobře
 Sela se kukuřice na zrno na 99 ha
 Sela se kukuřice na siláž na 37 ha (plán byl 71 ha)
 Sela se kukuřice na zeleno na 194 ha
V dubnu a vkvětnu se cukrovka už okopávala a jednotila.
V květnu už se sekly louky.Z 325 ha vojtěšky bylo již 20 ha sesečeno, ze 154 ha luk bylo sesečeno 5 ha. Též se silážovalo byl proveden postřik pšenice, bylo zasazeno 30 ha brambor
Některé postřehy ze zemědělství

 Káčata byla k dostání jen v Sedleci u Mikulova v JZD Hraničář, byla prodávána po 9 K4s
 Letos byl pozorován velký výskyt vran. Bylo nařízeno jejich trávení fosforem
 Lesní závod Židlochovice měl v bažantnici v Drnholci (u Hajdy) asi 50 včelstev
 Letos řádila na farmě Výsluní cholera drůbeže. na této farmě bylo přes 2300 slepic a z nich denně uhynulo deset kusů. Bya provedena protiopatření: zákaz volného pobíhání drůbeže a dezinfekce chloraminem a chlorvápnem
 Státní statek letos stavěl na farmě Výsluní kolnu na zemědělské stroje a na farmě v Novosedlech polní mlat
 Pro výsadbu ovocnýchstromů a pro odpadní roury byly konány trhací práce za účelem uvolnění zeminy
 Letos byl nedostatek pracovních sil, hlavně ve špičkových pracích. Občané , kteří nejsou kmenovými zaměstnanci státního statku byli požádáni o pomoc při špičkových pracích. Agitační trojice (MNV-KSČ-ČSSS) navštívily rodiny)

Poznámky k vinohradnictví městyse Drnoholce
V archívu městyse Drnoholce je zachováno asi čtyřicet knih jednající o hospodaření s vinohrady a s vínem. Jsou to tzv. vinné knihy, psané německy Weinbucher. První tři knihy jsou z let 1747 – 9, 1787 a 1796. Knihy nám podávají dost spořádaný obraz o tom, jak se hospodařilo se sklizní vína, jaké byly sociální poměry obce a téééž jak se víno pilo.
I. Kniha vinná nebo výčepní z let 1747 – 49
Horenské právo (Weinbergrecht) rozeznávalo pro výčep tři druhy vína:
 staré víno (alter Wein)
 uložené víno (Lagerwein)
 čisté íno (klarer Wein)

Z výčepní knihy vysvítá ,že se tehdy hodně pilo čistého vína, které se nejvíc pilo od května do listopadu. Všimneme si v této věci seznamu vyčepovaného vína v obecním šenku. Víno se čepovalo obyčejně v obecném šenku v podloubí radnice. Každý rolník měl vlastní sklep, vlastní víno a velmi četný byl domácí výčep.( Buschenschank)
V roce 1747 se vyčepovalo:
 v lednu: šest věder starého a sedm sudů uloženého vína
 v únoru dvě vědra starého a 17 sudů uloženého vína
 v březnu 21 sudů uloženého vína
 v dubnu11 sudů uloženého, tři vědra čistého a čtyři vědra uloženého vína
 v květnu jedno vědro čistého vína, 12 věder uloženého a čtyř ibečky čistého vína
 v červnu 11 beček čistého vína, šest beček uloženého
 v červenci11 beček čistého vína
 v srpnu osm beček čistého vína
 v září 13 beček čistého
 v říjnu 5 beček čistého
 v listopadu 5 věder čistého vína a 4,5 vědra uloženého
 v prosinci 1 bečka čistého a 8 beček uloženého

Rozdělení vinných účtů v roce 1747-8

 rolníci – jmenovitě uvedeno, kolik výtěžku sklizeň přinesla, jména jsou německá, uveden jeden Čech (Janků) – resp. jedno české příjmení
 přistěhovalci – kolik sklidili
 příjem z obecních dávek
 kontribuce válečná
 různý příjem
 příjem z obecních polí
 co občané platili faráři na údržbu fary
 výlohy pro přistěhovalce
 výlohy an rekruty
 výlohy na zimní kvartýry vojska
 výlohy na vojáky, kteří táhli obcí (Marschtrunk)
 výlohy na invalidy
 kvitance na vojáky, kteří zde byli v kvartýru
 víno pro hospody v obci, v Drnholci bylo tehdy šest hospod
 příjem z pálení kořalky


V roce 1787 se vyčepovalo:
Čisté víno: (podle měsíců):1.51 věder,2.42 věder,3. 58 věder, 4. 68 věder, 5. 43 věder 6., 89 věder
77. 84 věder, 8.86 věder,9. 78 věder, 10. 97 věder,11. 68 věder, 12. 42 věder
Sklepní – uložené víno bylo čepováno: v lednu 25 věder, v únru 27 věder, v listopadu 5 věder a v prosinci 18 věder. Z toho lze poznat, že čisté víno Němci milovali „uber alles“
Víno se také prodávalo podle měsíců a to v šenku, ve vinných knihách je velmi pečlivě veden seznam „kdo a kolik mázů“ vypili návštěvníci šenku. Poněvadž jsou návštěvníci uvedeni jménem a též povoláním, lze soudit, že seznam platí pro obecný šenk, uvedeme zde celý seznam
leden – čepováno 1 vědro 24 mázů a bylo podáno
jednomu feldvéblovi 24 mázů
handlíři 20 mázů
zdejšímu myslivci 10 mázů
Tato kvanta vypili tito lidé v lednu, není však udáno kolikrát byli v šenku
únor – čepováno 63 mázů a to:
jednomu vojákovi 10 mázů
jednomu z Litobratřic 12 mázů
jedné vojačce (Soldatin) 12 mázů
revizorovi účtů 10 mázů
březen – čepovány dvě vědra a 15 mázů, a to:
jednomu celníkovi 12 mázů
zdejšímu písaři 12 mázů
„ myslivci 10 mázů
„ handlíři 10 mázů
„ feldvéblovi 10 mázů
„ zámečníkovi 10 mázů

březen – čepovány dvě vědra a 15 mázů, a to :
jednomu celníkovi 12 mázů
zdejšímu písaři 12 mázů
jednomu myslivci 10 mázů
jednomu handlíři 10 mázů
jednomu feldvéblovi 10 mázů
zdejšímu zámečníkovi 10 mázů

duben – čepováno jedno vědro a 29 mázů, a to:
kameníkovi 12 mázů
myslivcovi 10 mázů
písaři obce 8 mázů

květen 1787 – čepovány dvě vědra 62 mázů
celníkovi 10 mázů
revizorovi daní 10 mázů
myslivcovi 10 mázů
jednomu cizímu 12 mázů

červen 1787 – čepováno jen 33 mázů (už nebylo tolik vína)
revizorovi daní 10 mázů
celníkovi 10 mázů
červenec 1787 - čepováno 1 vědro a 23 mázů
obchodníkovi s textilem 8 mázů
myslivcovi 10 mázů
srpen 1787 – čepováno jen 14 mázů
feldvéblovi 10 mázů
září 1787 – čepováno 80 mázů a to:
revizorovi daní 10 mázů
celníkovi 10 mázů
písaři daní 12 mázů
jednomu muži 12 mázů
říjen 1787 - čepována 2 vědra 33 mázů:
handlíři 10 mázů
feldvéblovi 10 mázů
revizorovi daní 12 mázů
zámečníkovi 10 mázů
soudu v Jevišovce 8 mázů
učiteli 12 mázů
listopad 1787 – čepováno jedno vědro 30 mázů, a to:
sládkovi 12 mázů
hloupé Marii 10 mázů
revizorovi daní 10 mázů
myslivcovi 10 mázů
jednomu vojákovi 12 mázů
dvěma ženám
- Barbora Haslinger 8 mázů
- Theresia Brundel 10 mázů
feldvéblovi 10 mázů
prosinec 1787 – čepována 3 vědra 17 mázů
celníkovi 10 mázů
písařovi daní 12 mázů
Theresia Brundel 10 mázů
jednomu Krobotovi 8 mázů

Ze seznamu poznáváme, která povolání byla v Drnholci a kdo se nejvíc zdržoval v šenku.

Jaké byly letos žně?
Obilí bylo letos zralé k 15. červenci. Obilí pěkně dozrálo, pole byla žlutá a beze škod.. Průběh žní byl uspokojivý, počasí bylo pěkné a dovolilo plně využít mechanizace.
Výnosy žní: ječmen pšenice žito
jiné plodiny (údaje kronikář neuvedl)
Mechanizace byla plně využita, pracují kombajny, samovazy, lisy i mlátičky
Jiné události a jevy ve žních: V obci byly ustanoveny požární hlídky, výsledky a výnosy žní byly hlášeny místním rozhlasem. Na ukončení žní pracovaly dvě brigády, výsledky žní byly zveřejněny na lištách, ale málo. Objevil se článek o Drnholci v okresním tisku.

Letos v květnu bylo vykoupeno 56260 kusů vajec.
Podzimní práce začaly též brzo. V září byly vyorány všechny brambory na 30 ha
Byly dělány přípravy pro kampaň cukrovky. Cukrovka byla letos dobrá, pěkně vyvinutá, bulvy dost silné.
Výnosy: cukrovka krmná řepa
podzimní plodiny seno kukuřice
(Údaje neuvedeny)
K 1. prosinci byly všechny důležité polní práce hotovy. Ze všech hspodářství státního statku (Hrušovany nad Jevišovkou) bylo nejlepší oddělení Drnholec

Drobné poznámky
(ještě pro rok 1962)
 V obci byla v obecních stájích zjištěna nakažlivá choroba – puchýřina jednokopytníků. Byly vydány všechny pokyny pro zamezení choroby
 Pomník hrobový – dětský byl prodán s povolením MNV za 20 Kč
 V únoru 1962 byla provedena deratizace. Nejvíc hlodavců bylo zjištěno na Lidické ulici. Dvacet pět občanů provedení deratizace odmítlo
 Ročník 1943 (19 let) si vyvolil tato zaměstnání: vojín, zdravotní sestra,, státní statek, prodavačka Jednoty, zámečník, lesní správa, stavební podnik ,komunální podnik, studující, číšník, uřednice Jednoty zedník.
 Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou začal Kampaň 18. října 1962
 V klubovně ČSM zavedl tajemník Berka kurz hry v šachu ,který byl dost četně navštíven

Poznámky pro rok 1963
 Káčata bylo nutno zakoupit až v Sedleci, stála 9 Kč /kus
 Do sběru sádla byl též kvantum kostí
 Byl velmi pilně proveden sběr lipového květu .Byl rozdělen a dvě jakosti. první jakost 20 Kč /kg a druhá jakost o tři koruny na kilogram levnější
 Byl prováděn výkup ovoce a to: třešní, višní a rybízu. Výkup prováděla Františka hudcová
 Ze hřbitova byly prodány tři pomníky pro nové hroby
 Na 1. máji bylo mnoho vlajek . Kromě československých a sovětských vlajek byly neseny vlajky Mongolské lidové republiky, Vietnamu, Bulharska, Rumunska ,Polské lidové republiky, Maďarska i Číny.
 Letos byl velký výskyt vran, stejně jako v roce 1962 bylo nařízeno trávení fosforem a otrávenými vejci.
 V Dyji byla zjištěna otrava ryb, uhynulo na 10 q ryb
 LZ (lesní závod) Židlochovice má v drnholecké bažantnici a to na trati Hajdy osazená včelstva. V lese nachází včely pěknou pastvu, ponejvíce akátové lesíky
 Do NHKG nastoupilo letos pět žáků ze ZDŠ (Jelínek, Hrůza, Třetina, Janáč a Horák)
 Na farmě Výsluní byla letos cholera drůbeže. na farmě, kde je chováno 2300 slepic , uhynulo denně deset slepic. Byl vydán zákaz volného pobíhání drůbeže.. Byla vykonána desinfekce chloraminem a chlorvápnem
 Letos bylo přiděleno hodně bytů a taky hodně žádostí o přidělení bytů .některé domky byly určené k demolici
 Pro veřejné osvětlení bylo zakoupeno v Technomatu v Brně 500 kusů žárovek
 Most přímo v obci přes mlýnský odpadní kanál je dlouho ve špatném stavu .Byl však jen málo opraven.
 Státní statek stavěl na Výsluní letos kůlnu na zemědělské stroje
 Práce na vodovodu pokračovaly jen pomalu a to. svařování potrubí, příprava ocelových tvarovek, bourání zdi kůlny. Svářeče bylo však těžko zajistit.
 Na stavbě sokolovny byly vykonány práce tesařské, klempířské a zednické
 Státní statek vystavěl letos nový polní mlat na farmě v Novosedlech
 Nájemné za byty v obci se pohybovalo mezi 40 – 60 Kč / měsíčně
 Na katastru obce bylo osazeno 8 nivelačních kamenů, 2 hloubkové stabilizace jako nivelizační body byly určené Kříž -–kostel – dům na náměstí Svobody a na Hrušovanské
 Pro výsadbu ovocných stromů apro zřízení odpadní strouhy byly vykonány trhací práce za účelem uvolnění zeminy
 Letos byla opravena fasáda devítiletky místními komunálními službami
 Na Wolkerově ulici byly letos vystavěny dvě bytové jednotky
 Ocenění rodinného domku bylo letos od 5000 Kč do 10000 Kč.
 Stížnosti občanů byly různé:
 na nevyřízen éžádosti
 že voda stoupá do sklepů
 ohledně pozemků
 ohledně nepřidělení pozemků
 na vypouštění drůbeže, koz a hus, které nadělaly hodně škod
 ohledně špatného zaměření půdy
 Nepříznivé bylo jarní počasí, práce k 26. březnu ještě nebyly započaty
 K 23. dubnu byly zasety jařiny, rané brambory, cukrovka a kukuřice
 Letos bylo 15 vinohradů vykopáno
 Stav strojů na žně byl dobrý, ale citelný byl nedostatek náhradních dílů
 tabulka dojivosti krav podle úředních hlášení
(měsíc/ litry)

1. 79 5. 97 9. 151
2. 72 6. 131
3. 76 7. 166
4. 78 8. 173 12.141

Demografický obraz města Drnoholce
(obor zaměstnání)
I. Kde pracují občané drnholečtí mimo zemědělství?
 v Drnholci
jesle, lesní správa, školní jídelna, komunální služby, ZDŠ ,jednota, čistírna Břeclav-sběrna Drnholec, poštovní úřad, Jednotac (smíšené zboží, prodej tabáku, prodej obuvi), mateřská škola, OÚNZ
( lékárna, zubní středisko, ONV (sokolnice) , administrátor fary, VKUS Znojmo (prodejna Drnholec), Jednota (textil, kovo, pohostinství)
II. Občané pracující mimo oec:
 Mikulov
poliklinika, OPP, OSP, Družena, ČSAD, silniční správa, mikuovssdká strojírna, GALA- pletárna, Vinařské závody, vápenka , bednářské družstvo
 Břeclav
FATRA, Jednota, RaJ, OVZ, okresní kovopodnik
 Brno
Benzina, Královopolská strojírna, meliorační družstvo, Vodohospodářské stavby, INGSTAV, Průmyslové stavby, Ústav pro vědeckou soustavu hospodářství, Pozemní stavby, 1. brněnská strojírna
 obce v blízkém okolí
 Dolní Věstonice – mlékárna
 Znojmo – Vodohospodářské stavby
 Novosedly – SVA, ČSD, ZNV, UHELNÉ SKLADY
 Hrušovany nad Jevišovkou – STS
 Dolní Dunajovice – Pozemní stavby, zdˇs
 Valtice – nemocnice
 vzdálenější místa
 Svit Gottwaldov, poštovní úřad Nové Borkovany, Uranové doly Jáchymov, Ostrava – NHKG, OKR (důl Stonava, důl Rudý říjen), vápenka Čebín, VEBA Jetřichov, OLK Uherské Hradiště, TOS Kuřim, SEBA Tanvald, TEPNA Náchod, Bytostav Ostrava –Poruba, Svit Třebíč- Borovina

Z jiných obcí přicházejí za prací do Drnholce z:
Brna, Novosedel, Březí, Jevišovky, Hrabětic, Litobratřic, Troskotovic, Jiřic, Vlasatic, Znojma, Mikulova, , Klentnice, Dolních Dunajovic, Dobrého Pole, Brodu nad dyjí, Slavic u Třebíče, Břeclavi…
Učni se učí tyto obory:
kuchařka, horník, kadeřnice, číšnice (servírka), plastikářka, zedník, prodavačka, soustružník, automechanik, seřizovačka, elewktrikář, elektromontér, sedlář, instalatér, elektrotechnik, strojní zámečník, zámečník, kuchař, vinař, krejčí.
Studující:
SVVŠ Mikulov celkem 10 studentů
Lékařská fakulta Brno 3
TZ´S mikulov 3
Zdravotní škola Znojmo 2
Lesnické učiliště Brno 1
VUT Brno. fakulta strojní 1

Počet důchodců v obci 167 osob.

Zvláštní události v Drnoholci během 19. století

 1865 10. července – Velká bouře nad městysem a okolím, velké krupobití odpoledne mezi druhou a třetí hodinou. Kroupy padaly a poté ležely tak hustě ještě 48 hodin po bouři. Kroupy zničily pole v areálu 2000 jochů. při bouřce byla velká vichřice ,která zničila střechy a stodoly. Drnholecký sklenář zasklíval po bouřce na 3700 oken. kroupy zničily všechna pole a nebylo potom možno rozeznat, které plodiny byly na poli. tato veliká bouře přišla ze strany od Hrušovan.

 1850 zuřila v obci cholera, v Dolních Dunajovicích zemřelo za čtyři týdny 402 osob. Záznamy pro Drnholec ohledně této epidemie schází.

 1859 V Drnholci se konal první trh dobytka. Kůň stál tehdy 100 – 1510 zlatých, jalovice 30 – 40 zlatých

 1861 Byla vystavěna silnice z Drnholce do Litobratřic, stavba stála 3000 zlatých, pomáhali všichni občané

 1861 Poprvé bylo zavedeno osvětlení obce petrolejem . Pro tento účel postaveno pět lamp

 1831 V Drnholci se poprvé vyskytla cholera. Nemoc byla do kraje zavlečena z Uher a velmi rychle se šířila. V Drnholci zemřelo 150 osob. V některých dnech bylo pohřbíváno 5-10 osob.V sousedních obcích zemřelo na choleru : V Novosedlech 72 osob, v Březí 44,v Dunajovicích 190, ale v Troskotovicích jen 11 osob

 1831 Byl mor mezi dobytkem , který začal nejdříve v panském dvoře

 1836 Devátého května byla taková zima, že zmrzly úplně všechny vinohrady, nebylo vidět zeleného listu. byla proto toho roku velká neúroda kukuřice, žita a ovoce .V domech se ještě topilo
.
 1812 byla největší úroda vína .v celém Drnholci se sklidilo 24678 věder vína

 1742 se ukázala nad zámkem v Drnholci velká hvězda(kometa), která měla o hon, který „šel až do Rakouska“:Hvězda byla viděna po dva týdny vždy v noci od půlnoci až do pěti ráno

 1714-15 zuřil též v Drnholci mor, ale ne ve velké míře. Jen málo osob zemřelo, dokladem díků občanů obce je socha P. Marie na místním náměstí, postavené po roce 1716.Sochy kolem sloupu jsou : sv. Josef, sv. Jan Nepomucký, sv. Florian,a sv. Šebestian. Socha stojí na dřívější velké studni, která stála na náměstí

 1700 11. července shořela prakticky celá obec Drnholec, jen kostel a zámek zůstaly nedotčeny .Oheň zavinil tesařský učeń, který střelil na slaměnou střechu, která se ihned chytila

Obecní kronika Drnholce v roce 1964

V úvodu zápisu za tento rok je připravena osnova zápisu, ale čtenář se mnoho ze zápisu nedozví , neboť skutečnosti, které se toho roku staly nejsou bohužel zaznamenány.

Rok 1964
Zápisy pro tento rok jsou zajímavé a velmi poučné.

Počasí 1964
povšechný ráz počasí

počasí dle měsíců
1. leden
2. únor
3. březen
4. duben
5. květen
6. červen
7. červenec
8. srpen
9. září
10. říjen
11. listopad
12. prosinec
fenologické záznamy: Na podzim sucho ,některé hony nebylo možno orat

Vodní hospodářství
 Závadné vody – vadná nádoba pro odběr vody pro školní kuchyň. Byl dán zákaz použití nádoby
 Práce na vodovodu – vodovod do 27. litopadu nebyl ještě dokončen, scházel materiál , hlavně potrubí
 Povodně Dyje?????,
 Prameny v katastru obce – studně a výpustě

Rozbor vody (vodovod)
pH 70, chloridy 17,75, mikroby 00, k pití poživatelná
V červenci 1964 byla hlášena otrava ryb v Dyji. Byl dán zákaz koupání a jiného použití vody z Dyje
Voda na nádvoří míchárny
Nález: fekálně znečištěna, saprofytické zárodky ,vyšší množství organických látek. Proto je tato voda závadná a k pití nepoužitelná

Zemědělství 1964
 Do pracovního poměru v zemědělství nastupili tit ožáci : Huserková Emilie, Marková Marta, Mikulčíková Františka, Dobrovolný Jaroslav, Klimentová Eva. První čtyři pracují na ČSSS v Drnholci, pátá v JZD Ivaň
 Nábor do cukrovaru Hrušovany byl překročen (+3 ženy)
 Letos byla slušná a pěkná úroda brambor výnos byl 107 q/ha (včetně raných)
 na katastru obce jsou jen dvě hospodářství statek v Drnholci a hospodářství na Výsluní
 Cukrovka byla odvezena do 25. listopadu, též orba se chýlí ke konci
 Sklizeń kukuřice šla letos rychle, posloužil dobře kombajn
 Jarní práce
 Senoseče
 Žně v roce 1964
 Výnos polí v roce 1964
 Mechanizace v roce 1964
 Podniky ČSSS v roce 1964
 Různosti v zemědělství 1964

Zdravotnické věci
 Obrna – výskyt nebyl hlášen
do ústavu pro tělesně vadné Tureček Josef (1948) – menigitis (operace)
 Epidemické nemoci
 Nemocnost 1964
 Úmrtnost 1964
 Nehodovost, úrazy
 Výskyt TBC
 Výskyt rakoviny
 stanice ČSČK
 Kde první pomoc
 lékař
 zdravotnické středisko
 očkování proti obrně
 Z okresní statistiky (1964)
 99% matek rodí v ústavech
 Nemocnost: infekční žloutenka 275, tularemie 82, TBC (nově) 155, TBC (aktivní)1052, obrna od roku 1960 se nevyskytla

Sociální péče
 Důchody
 invalidní
 výchovné
 zaopatřovací příspěvek
 majetkové poměry občanů
 umístění v domovech důchodců
Skalice
Božice
 umístění v protialkoholických léčebnách
 umístění v ústavech TBC
 umístění v dětském domově : Tichý Stanislav
 jednorázové výpomoci

Prodejny
 Jednota – hlavní prodejna
 textil
 obuv
 kovomat
 jiné

Pohyb obyvatelstva
 Osoby, které amjí v roce 1964 19 let : 14 žen a 17 mužů
 Narození
 Zemřelí
 Oddaní:
 Církevní obřady:
 křty
 pohřby
 oddavky
 Příchozí v roce 1964
 Kteří se v roce 1964 odstěhovali
 Obyvatelstvo podle národnosti
 Obyvatelstvo (počet)
 1935
 1945
 1964/5
 Pracovní síly
 Státní statek
 zdejší
 cizí
 z okolí
 ze Slovenska
 Škola
 MNV
 Jiné
 Jednota

Jména ulic v Drnholci od roku 1960
Lidická Husova Tovární Dyjská
Brněnská Hornická Výsluní Palackého
Mlýnská Havlíčkova Polní Stavební
Zámek Náměstí Hrušovanská Zahradní
Lékárnická Dolní Zámecká Na rybníčku
Dělnická Zámečnická Tyršova Dvořákova
Vrchlického

Ve výčtu ulic chybí Wolkerova – Litobratřická

Kulturní poznámky
 V červnu 1964 byli v Drnholci pionýři z Gottwaldova. byl zde zřízen tábor mládeže, naši pionýři si s gottwaldovskými dětmi dobře rozuměli
 Školní jídelna byla letos ve špatném stavu. hygienické poměry byly velmi nedostatečné
 V budově sokolovny byla ustanovena domovnice (Divácká Pavla)
 Sběr odpadových surovin (v roce 1963):
 papír 9056 kg
 kosti 186 kg
 textil 2465 kg
 železo 9350 kg
 barevné kovy 4,75 kg

Údržba obce
 Údržbu příkop provádí podnik Státní silnice
 Cesty v obci udržují občané sami a státní statek
 Hřbitov je udržován v pořádku
 Bylo postaveno nové rumiště (smetiště)

Základní devítiletá škola
(poznámky pro rok 1963)
 Počet žáků:438, z toho dojíždějících do Drnholce 46
 Národnost žáků
 92% české národnosti
 7 % slovenské
 1% bulharské národnosti
 Povolání rodičů.
 50% zemědělci
 40 % dělníci
 10 = inteligence a důchodci
 Škola má dvě budovy :
 na Svatoplukově ulici (postavená 1884)
 na Kostelní (postavěna 1865)
 V tomto roce ubylo 76 žáků, a to přestěhováním
 Povolání, která si žáci vyvolili,
 do hornictví 3 žáci
 do zemědělství 15 žáků
 Náboženskou výuku navštěvovalo 77 žáků (tj. 19%)
 Na ZDŠ byl letos nedostatek pitné vody. Voda byla zdravotně závadná a tvrdá

Práce komunálních služeb
 V roce 1964 existovaly v Drnholci tyto provozovny:
 holičská a kadeřnická
 stolařská
 stavební a opravářská
 sklenářská
 Komunální služby měly vlastní informační desku v objektu skužeb a propagační skříňku na náměstí
 Služby mají i pěkné razítko (viz přílohu)
 Byly zřízeny i další provozovny: natěračská, dopravní a šrotovna
 Provozovna opravářská pro radio a televizi byla dne 12. května uzavřena, vyklizena a předány klíče
Poznámky
 u sklenářů byl nedostatek skla
 Pracovnice holičských služeb letos těžce onemocněla
 Kino (některé údaje ohledně kina)
 leden – bylo hráno 15 filmů, max. návštěvnost 148 osob, minimum 30 diváků, z SSSR předvedeny dva filmy
 únor - bylo hráno 13 filmů (z toho 2 sovětské) , max. návštěvnost 250 osob, minimum 44 diváků
 březen – hráno bylo 20 filmů, max. návštěvnost 200 osob, minimum 36 osob, z SSSR předvedeny dva filmy

Něco z práce MNV v roce 1964
 Ustavující schůze po volbách se konala 3. července 1964. Dosavadní předseda MNV soudruh Brychta odstoupil k 1. květnu1964
 Nově zvoleni byli:
 Josef Hájek předsedou MNV
 Josef Hrubý tajemníkem MNV
 Z celkového počtu 31 poslanců bylo přítomno 29. Ustavující schůze nového národního výboru se zúčastnil též předseda ONV soudruh Hořčička. Referát jeho obsahoval nástin cesty a metody jak získat mládež do zemědělství. Správně udělal s. Hořčička, když uvedl tři cesty:
 přesvědčení – zemědělství – základ společnosti
 příprava dobrého prostředí pro mládež hlavně v JZD
 dobrý příklad rodičů a vychovatelů
 Vveřejná schůze pléna mNV se konal 25. srpna 1964. Bylo na ní řítomno 73 občanů. Referát o SNP (Slovenském národním povstání) měl soudruh Bureš, ředitel ZDŠ Drnholec

Místní komunikace
V roce 1964 spravovala obec tyto komunikace
 bezprašné vozovky 1,12 km
 dlážděné vozovky 1,12 km
 štěrkové vozovky 0,63 km
 nezpevněné vozovky 2,45 km
 4 mosty, z toho dva z nich jsou betonové lávky

Ale i nedostatky byly:
 Z budov ČSSSS často tekla močůvka – žádný toto však nespravil
 V Hornické ulici nesvítilo pouliční osvětlení, ani petrolejová lampa tam nesvítila
 V MH (????) měli mokré řezivo, ale sušárnu si nepostavili
 Též tento rok rozhlas nefungoval, měl býti hotový už před volbami. Smutně se praví o zápisu č.4/64 MNV, kde ….“pravilo se, že se to udělá, ale do té doby se nic nestalo“

Ceny nemovitostí
Odhadnuté ceny: domky: 14000Kč 7200Kč 3500Kč
zahrady 1800Kč
Trestnost
Jaká byla morálka? Výtržnosti, opuštění práce, ublížení tělesné, krádeže, alkohol, špína v domech, zneužití vlastních dcer, děti neupravené, bití manželek, špatná výchova, proto odebrání dětí, vloupání, lidé bez pracovního poměru
Co se kradlo? Náramkové hodiny, pistole s náboji, vloupání do OÚNZ )zubní oddělení)
Dosídlenci byli:
 Portl Zdeněk
 Berková Martha
Vystěhovali se:
 Berka
 Šintaj

Slovenské národní povstání
Účastníci:
 danihel Josef, nar. 1913, bytem Drnholec Výsluní
 Španiel Jan, nar. 1910, bytem Drnholec, Lidická
Byla mu propůjčena pamětní medaile k 20. výročí SNP. Bojoval u Bardejova a u Banské Bystrice jako pěší vojín

Úprava hraničního pásma
měla dva odstavce:
 všechny obce okresu břeclavského jsou mimo hraničního pásma
 bylo nutno vrátit všechny propustky

Různé
 Místnost MNV č.5 – dříve místnost VB byla předána do užívání MNV
 K (novému)? trvalému pobytu bylo v roce 1964 ohlášeno 18 osob, mezi nimi dvě z Bulharska
 Letos bylo často vidět výrobky z umělých květů (šiškové věnečky,(pozlacené ) smuteční kytice, košíčky
 Památky byly i v tomto roce řádně evidované (socha Herkula v parku, zahrada zámecká, radnice, dům č. 4, fara , zahrada (??) kostel, socha sv. Floriána, socha sv. Jana na mostě, boží muka na rozcestí)
 Autoškola byla v Hrušovanech nad Jevišovkou, byl tam též kurz řidičů
 Všechny okrsky VB byly zrušeny, orgány VB pravidelně docházejí do obcí

O místní lidové knihovně
 V letech 1959 – 64 se vystřídali v knihovně tři knihovníci (učitelka Komárková vedal knihovnu d oroku 1962, s. A. Berkovádo roku 1964,nyní je knihovnicí Alma (Alena?) Odehnalová, učitelka národní školy. Už knihovnice A.Berková udělala v knihovně mnoho práce:
 Celý knižní fond byl řádně pod jejím vedením obalen
 scházely však výstavky a nástěnky
 provoz v knihovně před rokem 1963 byl malý, návštěvnost malá

Ale podle výkazu soudružky Berkové bylo už v roce 1964 124 mladých čtenářů. Horší však byla práce s knihou mezi dospělými – zde se jeví velký nezájem. Dospělých čtenářů v prvním pololetí 1964 bylo pouze osm. Je příznačné pro tento nezájem ,že doposud nebyla půjčena ani jedna naučná kniha. V knihovně je málo cestopisů, knih o vaření, o manželství.
Stavba vodovodu 1964
Voda v Drnholci byla trojí:
 voda z katestru tratě Výsluní
 voda ve studních, které se nacházejí v obci, včetně vody ve velké kašně na náměstí
 voda v řece Dyji

Prameny v trati Výsluní (německy Sonneberg) byly známé už ve středověku. Z nich tekla voda do velké kašny na náměstí, voda byla zdravotně nezávadná. Do kašny přitékala hliněnými rourami jež pocházely pravděpodobně z 16.století, z nichž se našlo v roce 1940 asi dvacet.
Studně v obci měly nejvíc závadnou vodu. byly často umístěny v blízkosti hnojišť a míst, kudy tekla močůvka. V kontaktu s tímto znečištěním byla velmi závadná, často příčinou četných onemocnění, např. tyf.
Do kašny na náměstí začala před rokem 1800 též přitékat tato závadná voda. Inženýři tereziánské nadace vadu našli a odstranili.
Voda v Dyji byla mnohokrát znečištěna odpady, močůvkou, hnilobnými látkami, proto se hodí jen irigaci ??????závlaze půdy, umývání nádobí apod.
Voda v Dyji má u obce samé – hlavně při povodních velký průsak a znečišťuje studně na břehu řeky. Již za první republiky byly některé studně v Drnholci prohlášeny za vadné a bylo zakázáno užívat tuto vodu k pití i k vaření
Poznámka
V Drnoholci byla již v 18. století značně rozšířena rakovina (viz přednášku pisatele této kroniky v roce 1964 na antropologickém sjezdu v Jeně , DDR „Historické rozšíření rakoviny na území jižní Moravy“)
Případy rakoviny v obcích kolem Drnholce byly do roku 1945 nečetné. Případy TBC však velmi četné. V Drnholci samém měla však už od roku 1790 prioritu rakovina, jak ukazuje rozbor úmrtních matrik. Rakovina se vyskytovala v Drnholci ve všech formách od carcinom pulponum až k carcinom labiovum .Někteří lékaři němečtí před rokem 1945 vyslovili domněnku, že velmi závadná voda v obci je když ne příčinou jedinou, tak jednou z hlavních příčin rakoviny.
Jistě mají půdní poměry určitý vliv jako karcinogenní prvky na výskyt TBC a rakoviny, což jest staletou zkušeností.

Pro asanaci vodního režimu v Drnholci se místní MNV rozhodl už v roce 1963 vybudovat nový trvanlivý a pěkný vodovod. toto rozhodnutí bylo dobré a pro obec velmi nutné, neboť infekční nemoci se zde od roku 1945 často vyskytovaly.
Stavba vodovodu se prováděla ve třech etapách, stavba druhé etapy byla schválena KNV dne 8. září 1964. Náklady na nový vodovod byly značné .
Odkud byl veden nový vodovod? Muselo se hledat dosti daleko od obce, neboť průsakový a povodňový areál řeky Dyje je veliký. Našly se silné prameny SV (severovýchodně) od silnice Drnholec – Brod nad Dyjí přímo ve vinohradech . Pramenný průtok vody z nového pramene je 7,5 l /s .Těsně u silnice byla vybudována přečerpávací a čistící stanice ,voda teče železnými rourami do obce.
Hlavní požadavek pro regulaci řeky Dyje je:
 regulace řeky
 bagrování aspoń po dvou letech
 Regulace se týká úpravy břehů, vybudování řádného vodovodu, úpravy alých vodních nádrží a řádné péče o louky
 Bagrování je nutné pro získání kvalitního písku, pro schopnost toku udržet vodu vkorytě řeky, pro regulaci jezů , které jsou regulátory vodního stavu
Údaje získané ze záznamů a knih Státního statku v Drnholci pro rok 1964

Jarní práce : začátek 25. února, konec 5. května
Začátek jednocení cukrovky 6. května
Senoseč: začátek 3. května, kvalita sena velmi dobrá
Výnos na hektar byl :seno vojtěškové 41,7 q/ha
seno luční 19,2 q/ha
seno pastevní 18,75 q/ha

Zde končí zápisy kanovníka mikulovského Alfréda Macka.v místní kronice Poté nebyla kronika pět let vedena. V roce 1970 se stává kronikářkou paní Jana Palíková, která vede kroniku Drnholce do dnešních dnů,tj. v roce 2007, kdy byla vytištěna tato část česky psané kroniky Drnholce. Nejprve zaznamenala podle zápisů z jednání rady MNV, co se odehrálo v naší obci. Bohužel chybí podrobně zaznamenané události roku 1968 a následného počátku normalizace. I tak jí patří poděkování za pokus o zaznamenání tehdejčích událostí pro mladší občany naší obce, kteří tuto dobu nezažili

Čtení z místních kronik
(3. ČÁST PRVNÍHO DÍLU ČESKY PSANÉ KRONIKY DRNHOLCE)
Šedesátá léta XX. století jsou pro zájemce o historii Drnholce jakýmsi hluchýma němým místem. První léta zapisoval události kanovník Alfréd Macek, který v Drnholci nežil.Jeho poslední zápis z roku 1964 jese spoustou prázdných míst, nebo událostisděluhících nějaký konkrétní příběh. Nová kronikářka byla ustanovena až v roce 1970, první zápis za celý rok je až o roce 1970., předcházející léta byla pouze neúplně rekonstruována s pomocí zápisů z rady MNV nebo jednání podobných sešlostí. Tyto zápisy jsou stručné, strohé, avšak po faktografické stránce užitečné.Škoda, výběr událostí byl náhodný, chybí ucelený pohled na události té doby
I když nedělám statistiku., paní Jana palíková je první ženou v historii Drnholce, která zaznamenává život v Drnholci do místní kroniky A kupodivu to od onoho roku sedmdesátého A ještě jeden primát jí lze udělit. Je kkronikářka, která se z dosavadních kronikářů nejdéledtará o to, aby informace

Obecní kronika 1966
LEDEN Byly uzavřeny závazky k XIII. sjezdu KSČ (ve volebních obvodech a na akce, které jsou v obci zapotřebí). K1. lednu byl proveden soupis hospodářského zvířectva. V tomto měsíci byly povoleny místní skupině ČSM „Čaje o páté“ na zkušební dobu dvou měsíců

ÚNOR Byl zvolen dvacetičlenný výbor organizace žen.

BŘEZEN Předseda ZK (zemědělské komise) podal zprávu, že veškerá půda v obci bude obdělána, bude provedena výměna záhumenek na Hrušovanské ulici, kde je zahájena výstavba nových bytových jednotek. jarní práce jsou hotovy na 80 %.

DUBEN Činnost masových organizací: ČSM pracuje dobře, také ostatn í organizace pracují dobře. Všichni se zúčastňuj íbrigád a jiných akcí, které jsou v obci pořádány. Byla ustanovena májová komise pro oslavy 1. a 9. května

KVĚTEN Byla ustanovena a doplněna Osvětová beseda. zemědělská zpráva o skončení jarních prací.

ČERVEN Na žně je plánován osm kombajnů, 14 vysokotlakých lisů devět čističek a polní mlat .Celková dodávka zrní je 245 vagónů .

ČERVENEC Byl proveden soupis hospodářských zvířat v obci k prvnímu pololetí. Obchody v obci jsou dobře zásobeny zbožím

SRPEN Dobře pracuje Sbor pro občanské záležitosti. Stará se o vybavení obřadní síně.

ZÁŘÍ MNV řešil otázku boje proti alkoholismu a dr. Korecký žádá vypracování seznamu občanů, kteří podléhají kontrole v protialkoholní poradně

ŘÍJEN Dodávka vajec od drobných držitelů půdy byla splněna a plán do konce roku bude překročen asi o 15000 kusů.: Byl vypracován program oslav VŘSR (štafeta, průvod, položení věnců)
LISTOPAD Zpráva zemědělské komise: Sklizeň cukrovky se dokončuje, ozimy jsou osety, záhumenky jsou sklizeny a podmítnuty. Do funkce předsedy KŠK (kulturně školské komise) byl zvolen Zdeněk Kocman. předvánoční zásobování obchodů je dobré

PROSINEC Byla vypracována zpráva o generální opravě sokolovy .Určená komise má zjistit, zda by nebylo možné umístit kinosál v prostoru bytové jednotky sokolníka


Obecní kronika 1967

LEDEN
Byl proveden soupis hospodářského zvířectva. v obci je 405 kusů prasat, 5 kusů hovězího dobytka, z toho jedna kráva. Zemědělské produkty byly splněny, až na hovězí maso.
Zdejší ZDŠ navštěvuje 376 žáků v 1. – 5. postupném ročníku je 176 žáků, 61 chlapců a 95 děvčat. na druhém stupni ZDŠ (žáci 6. – 9. postupného ročníku) prospělo 36 žáků s vyznamenáním a 15 žáků neprospělo.

BŘEZEN
Rozpis plánu odpadových surovin na rok 1967. naše obec má stanoven úkol ve sběru: papír 5600 kg, textil 3544 kg, kosti 1594 kg, železo 24276kg

DUBEN
Současný stav výstavby stadionu: je zapotřebí provést úpravu hrací plochy, oplotit stadion a dokončit sociální zařízení. Kabiny se dokončují, uvnitř se malují, je nutno dokončit vodoinstalatérské práce
Oslavy 1.- máje se připravují ve 4 okrscích .Náš obvod se zúčastní oslav v Mikulově. Osmého května budou oslavy u pomníku Rudé armády.

KVĚTEN
Oslavy 1. máje nesplnily svůj účel pro malou účast našich občanů v Mikulově.
Oslavy 9. máje splnily svůj §čel. Učitelé s žáky připravili program k otevření nového stadionu dne 9. května.
Tělovýchova v obci se neprovozuje, poněvadž sokolovna po stránce hygienické nevyhovuje.
V tomto měsíci doplněny volební obvody 9,15, 20 a 22 novými kandidáty. průběh voleb byl hladký.

ČERVEN
V obci pracují tyto komise:
 sociálně zdravotní (předsedkyně Olga Procházková, 7 členů)
 veřejného pořádku (předseda Klement piták, 6 členů)
 zemědělská (předseda Viktor Šedivý, 6 členů)
 kulturně školská (předseda Zdeněk Kocman, 6 členů)
 místního hospodářství (předseda Zdeněk Chmelina, 5 členů)
 finančně plánovací (předseda karewl Fiala, 8 členů)
 ýstavby (Osvald Plachý,, 5 členů

ČERVENEC
Brod nad Dyjí žádá, aby obec patřila do střediskové obce Drnholec. Rada MNV Drnholec s tímto návrhem souhlasí.
SRPEN
Rada MNV jednohlasně souhlasí s předáním staré radnice podniku RaJ Břeclav ke zřízení jídelny a vinárny
Na Lidické ulici se pokládá vodovod.
ZÁŘÍ
Vedoucí jeslí žádá, aby byl zvýšen rozpočet na 55000 Kč, prtože v letošním roce bylo vydáno větší množství peněz na vnitřní úpravy.
ŘÍJEN
Zavádí se cvičení žen a dorostenek ,kter ési vzala na starost s. Huťková. S menším počtem cvičenek provádí cvičení jednou týdně

Záznamy k posledním dvěma měsícům v roce 1967 chybí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář