Ukončením husitských válek naprosto nekončilo úsilí o církevní reformy. Fanatismus husitů byl nahražen hlubokou tichou zbožností, která nechtěla nic vědět o bojích a násilí kvůli náboženství. Lidé měli vlastní kněze a věnovali se své práci. Toto hnutí proniklo také na Moravu, takže příslušníci této sekty se nazývali česko - moravskými bratry. Jejich počet neustále stoupal, takže brzo měli ve všech městech a vesnicích své příslušníky. Také Němci se k tomuto náboženskému proudu připojili. V té době přišli do naší domoviny novokřtěnci, kteří měli v Mikulově své hlavní sídlo, zmocnili se mikulovského kostela a fary a byli Lichtenštejny protěžováni, neboť také tito byli stejného náboženství. Vytvářeli četné bratrské obce a dnes bratrské dvory v Mikulově, Pavlově, Strachotíně, Dolních Věstonicích a Dolních Dunajovicích připomínají tento tichý a pracovitý nárůdek, který žil ve společenství jako první křesťané, stejně přijímali chléb a víno, zamítali křest nově narozených dětí, zato vyžadovali křtění dospělých (proto novokřtěnci)..............utrženo.
..........který se zavázal mušovskou faru obsadit dobrými a řádnými duchovními. Roku 1528 jsou novokřtěnci z Mikulova vyhnáni, táhnou přes Pernou do Mušova, v opuštěné vesnici Pochmalitz, na návrší mezi Dunajovicemi a Mušovem tábořili a táhli pak přes Věstonice, Hustopeče, Velké Němčice a Slavkov. Linhart von Lichtenštejn jim dal po Dolní Věstonice doprovod a zabezpečil jim bezmýtné procestování, důkaz, že se jednalo o pracovité a pořádné lidi, které velmi nerad ztrácel. Roku 1535 na příkaz císaře Ferdinanda I. začíná první velké pronásledování českých bratří, k velké lítosti panstva. Roku 1537 se vracejí do svých vesnic, tvoří obce v Popicích, Pouzdřanech, Šakvicích, Perné , Mušově, Pavlově atd. Druhé velké pronásledování bylo v létech 1547 - 1554 a protože je mnozí pánové chránili vzhledem k jejich pracovitosti a příjmům, zůstalo mnoho bratří ve skrýších v lesích, kde bydleli v jamách v zemi, zvláště kolem Děviček. Jejich hlavní sídlo byly Nové Mlýny.
Kolem roku 1580 našlo cestu do naší domoviny také Lutherovo učení a jeho německá bible. V roce 1540 přijaly všechny obce kolem Mikulova evangelickou víru. Georg Gjabka prodává mušovský patronát včetně desátků Ssiegmundovi z Wastrzzil (Strašecí?). Ten prodává dále novému pánovi Mikulova, Ladislava Kereczenyiho. Po jeho smrti je v roce 1575 získává Adam z Dietrichštejna. Po mikulovské dekanátní kurendě z roku 1584 je duchovním doporučeno podávat svátosti po německém oslovení, vydávat zpovědní cedulky s pečetí kostela a faráře a žádat je zpět v přítomnosti rychtáře nebo dvou přísedících. Na procesích se mají zpívat zbožné písně německy a na odpustcích musí být všichni včas v kostele sv. Václava v Mikulově........roztrháno, chybí.......musí se vrátit do svých katolických kostelů nebo opustit své domovy. V říjnu 1622 se vystěhovávají. Staří a děti na několika stech vozech do Maďarska a ještě dnes se najdou za Karpaty jména obcí Lednice, Hrušovany, Schweinbarth atd. Je to jako vzpomínka na svou jihomoravskou domovinu, kterou opustili pro víru.
Odchodem moravských evangelických bratří, kteří patřili k nejpilnějším a nejlepším lidem své domoviny, bylo panstvo velice těžce poškozeno. Prosadili, že byli vyhoštěni jen duchovní a učitelé, poddaní museli zůstat. V roce 1628, Ti kteří poskytovali u sebe pobyt českých bratrů, byli ohroženi ztrátou císařské libovůle.
V roce 1630, v době moru, postavil kardinál František Ditrichštejn na Tanečnici (Sv. Kopečku) u Mikulova horský kostelík se zvonicí a zasvětil ji sv. Štěpánovi. Od té doby se hora jmenuje Sv. Kopeček. Majetky evangelíků byly zkonfiskovány a výnos ve výši 37.656.756 moravských tolarů byl předán císařské komoře ve Vídni. Fara v Mušově zůstala neobsazena a obec Mušov byla přifařena k Perné, u níž zůstala až do roku 1761. 21. července 1761 věnoval kníže Karel Ditrichštejn kapitál 4076 zlatých 41 krejcarů včetně úroků se závazkem, že se nově obsazené faře budou dávat úroky - za rok 194 zlatých. Za to se opraví i fara, bude se udržovat, opatří se pastvina pro krávu. Bezplatné dodávání vína obci převzít do opatrování a také kostel opatřovat vším potřebným. Bohužel v obecních archivech nejsou žádné příslušné účty. Stará fara Mušov se tím stala expoziturou fary Perná, t.j. bohoslužby vykonával farář z Perné. První se jmenoval Franz Schleiden. Výnosem ministerstva kultury a vyučování z 30.8.1865 dostala fara opět svého samostatného faráře. Skoro 400 let trvající náboženské nepokoje se odrážejí na obci Mušov. Mezitím byl starý kostel na spadnutí. V letech 1911 - 1912 byl kostel opraven za 51.869,- K.
Nové panstvo
V roce 1560 prodal rozhazovačný Kryštof z Lichtenštejna 3/4 svého majetku maďarskému svobodnému pánu Kereczenyimu. Prodána byla práva na příjem atd......vyjmenovávány obce, mezi nimi i Mušov. Mušov byla tehdy vesnice s 39 domy a asi 200 obyvateli, z toho 13 kopáčů a 26 nádeníků, kteří museli za rok 24 dnů robotovat na panském, nebo pomáhat při výstavbě panských objektů. 24.4. a 29.8. (na Georga a sv. Michala) každý dům odváděl poplatek. Jmenováni jednotliví obyvatelé, co kdo platil. Dále je popisováno, jaké byly úroky z vinic, kdy byli kopáči, jaké byly úroky ze zahrad, co se dávalo panstvu na velikonoce atd.
..........který se zavázal mušovskou faru obsadit dobrými a řádnými duchovními. Roku 1528 jsou novokřtěnci z Mikulova vyhnáni, táhnou přes Pernou do Mušova, v opuštěné vesnici Pochmalitz, na návrší mezi Dunajovicemi a Mušovem tábořili a táhli pak přes Věstonice, Hustopeče, Velké Němčice a Slavkov. Linhart von Lichtenštejn jim dal po Dolní Věstonice doprovod a zabezpečil jim bezmýtné procestování, důkaz, že se jednalo o pracovité a pořádné lidi, které velmi nerad ztrácel. Roku 1535 na příkaz císaře Ferdinanda I. začíná první velké pronásledování českých bratří, k velké lítosti panstva. Roku 1537 se vracejí do svých vesnic, tvoří obce v Popicích, Pouzdřanech, Šakvicích, Perné , Mušově, Pavlově atd. Druhé velké pronásledování bylo v létech 1547 - 1554 a protože je mnozí pánové chránili vzhledem k jejich pracovitosti a příjmům, zůstalo mnoho bratří ve skrýších v lesích, kde bydleli v jamách v zemi, zvláště kolem Děviček. Jejich hlavní sídlo byly Nové Mlýny.
Kolem roku 1580 našlo cestu do naší domoviny také Lutherovo učení a jeho německá bible. V roce 1540 přijaly všechny obce kolem Mikulova evangelickou víru. Georg Gjabka prodává mušovský patronát včetně desátků Ssiegmundovi z Wastrzzil (Strašecí?). Ten prodává dále novému pánovi Mikulova, Ladislava Kereczenyiho. Po jeho smrti je v roce 1575 získává Adam z Dietrichštejna. Po mikulovské dekanátní kurendě z roku 1584 je duchovním doporučeno podávat svátosti po německém oslovení, vydávat zpovědní cedulky s pečetí kostela a faráře a žádat je zpět v přítomnosti rychtáře nebo dvou přísedících. Na procesích se mají zpívat zbožné písně německy a na odpustcích musí být všichni včas v kostele sv. Václava v Mikulově........roztrháno, chybí.......musí se vrátit do svých katolických kostelů nebo opustit své domovy. V říjnu 1622 se vystěhovávají. Staří a děti na několika stech vozech do Maďarska a ještě dnes se najdou za Karpaty jména obcí Lednice, Hrušovany, Schweinbarth atd. Je to jako vzpomínka na svou jihomoravskou domovinu, kterou opustili pro víru.
Odchodem moravských evangelických bratří, kteří patřili k nejpilnějším a nejlepším lidem své domoviny, bylo panstvo velice těžce poškozeno. Prosadili, že byli vyhoštěni jen duchovní a učitelé, poddaní museli zůstat. V roce 1628, Ti kteří poskytovali u sebe pobyt českých bratrů, byli ohroženi ztrátou císařské libovůle.
V roce 1630, v době moru, postavil kardinál František Ditrichštejn na Tanečnici (Sv. Kopečku) u Mikulova horský kostelík se zvonicí a zasvětil ji sv. Štěpánovi. Od té doby se hora jmenuje Sv. Kopeček. Majetky evangelíků byly zkonfiskovány a výnos ve výši 37.656.756 moravských tolarů byl předán císařské komoře ve Vídni. Fara v Mušově zůstala neobsazena a obec Mušov byla přifařena k Perné, u níž zůstala až do roku 1761. 21. července 1761 věnoval kníže Karel Ditrichštejn kapitál 4076 zlatých 41 krejcarů včetně úroků se závazkem, že se nově obsazené faře budou dávat úroky - za rok 194 zlatých. Za to se opraví i fara, bude se udržovat, opatří se pastvina pro krávu. Bezplatné dodávání vína obci převzít do opatrování a také kostel opatřovat vším potřebným. Bohužel v obecních archivech nejsou žádné příslušné účty. Stará fara Mušov se tím stala expoziturou fary Perná, t.j. bohoslužby vykonával farář z Perné. První se jmenoval Franz Schleiden. Výnosem ministerstva kultury a vyučování z 30.8.1865 dostala fara opět svého samostatného faráře. Skoro 400 let trvající náboženské nepokoje se odrážejí na obci Mušov. Mezitím byl starý kostel na spadnutí. V letech 1911 - 1912 byl kostel opraven za 51.869,- K.
Nové panstvo
V roce 1560 prodal rozhazovačný Kryštof z Lichtenštejna 3/4 svého majetku maďarskému svobodnému pánu Kereczenyimu. Prodána byla práva na příjem atd......vyjmenovávány obce, mezi nimi i Mušov. Mušov byla tehdy vesnice s 39 domy a asi 200 obyvateli, z toho 13 kopáčů a 26 nádeníků, kteří museli za rok 24 dnů robotovat na panském, nebo pomáhat při výstavbě panských objektů. 24.4. a 29.8. (na Georga a sv. Michala) každý dům odváděl poplatek. Jmenováni jednotliví obyvatelé, co kdo platil. Dále je popisováno, jaké byly úroky z vinic, kdy byli kopáči, jaké byly úroky ze zahrad, co se dávalo panstvu na velikonoce atd.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář