První popis Mušova dává moravský historik Franz Josef Schwoy ve své knize Topografie Moravy z r. 1703. Schwoy byl vrchní správce Ditrichštejnského panství v Mikulově a proto Mušov dobře znal . Ve své knize píše následující :
Dříve byl Mušov mnohem pohlednějším místem než nyní a podle ústně zachované pověsti to mělo být město, o jehož zániku se nic neví, které bylo položené víc na sever, na tomto místě je jen rybářské předměstí. Historie říká, že Římané v době jejich válek s Markomany zde, na soutoku Dyje a Jihlavky měli svou stanici a pravděpodobně docházelo na tomto místě k četným střetům...........utrženo........byly špatně přístupné, protože byly ze všech stran obklopeny vodními příkopy a močály.
Založení dnešního Mušova se může předpokládat v r. 171 n.l. Z plánu obce se původní rozložení docela dobře dá vyčíst. Kromě rybářských domků v Dyjské ulici původně zabírala dvory kolem kostela, přibližně dnešní č.14 až č.37, na druhé straně domky č.98 až č.84, tedy asi 25 selských dvorů a několik chalup. Tato stará obec byla rozdělena hlavním řečištěm Dyje, vícero rameny Jihlavky, močály a jezírky. Uprostřed obce byly tři velké rybníky, které ovlivňovaly uspořádání tehdejší obce. Když později vedla Mušovem obchodní cesta, bylo nutno vystavět přes Dyji mosty a Mušov chránit branami.
S rozkvětem obcí v 13. a 16. stol. se také Mušov zvětšoval a z této doby asi jsou z největší části selská stavení na východní části obce. Západní část obce může poděkovat svému vzniku panstvu, jsou to z větší části bývalé dominikální domy, které byly většinou panstvem postaveny kolem r. 1750 za doby Marie Terezie. Během a po světové válce byly postaveny domy podél Říšské cesty a za hřbitovem.
Název obce a jeho vysvětlení
Původní nejstarší historicky zjistitelný název obce je Muša (Muscha) z r.1270. Ještě dodnes se užívá spolu s Musching a Muschau. O jeho významu jsou jen dohady.........utrženo.........ve starých dokladech najdeme jméno Musza resp. Muscha a teprve od 15.stol. se objevuje název Muschaw a tento zůstává zachován ve všech dalších listinách. Odchylky jako Moschau (1276) nás nemusí mýlit, protože tenkrát nebyl jednotný způsob gramatiky a psalo se foneticky.
Křesťanství - mušovská fara
S římskými legiemi, v nichž sloužili také křesťané, asi přišlo křesťanství již za vlády Kvádů také do naší domoviny. Historie hlásí, že markomanský král Fritigil kolem r. 400 n.l. byl již křesťan. V pohnutých dobách stěhování národů křesťanství zaniklo.
S vojenskými výpravami Karla Velikého proti Avarům se doneslo křesťanství znovu do dunajských zemí a také na Moravu, která byla krátkou dobu franckou kolonií. V roce 803 oddělil hranicemi Karel Veliký Salzbursko a pasovská diecéze obdržela Moravu. Němečtí kněží z pasovské diecéze začali od r. 800 kázat na Moravě, rozšiřovat křesťanství a kronika kláštera Lorch má záznam, že r. 818 byšov ( ? ) Reginhard von Passau byl u Moraváků. R. 845 se nechalo v Regensburgu pokřtít 14 slovanských knížat. Rastislav, kníže moravské říše, chtěl zrušit vliv německých kněží, proto v r. 864 povolal z Konstance řeckého mnicha Metoděje a jeho bratra Cyrila, kteří znali slovanskou řeč, aby Slovany obrátili na křesťanství. Přeložili bibli do slovanštiny a četli mši a evangelium slovansky. Podle pověsti měli v Kostele (Podivín) založit první kostel. Metoděj se stal biskupem v Nitře. Zemřel r.885 a je pohřben na Velehradě. R. 973 bylo zřízeno pražské biskupství, Morava byla přidělena pod tuto diecézi, ale dostala svého biskupa v Olomouci.
Loupeživími útoky Maďarů na Jižní Moravě bylo rozšíření křesťanství omezeno, ale kolem r.1000 začínají se také v naší domovině stavět první křesťanské kostely a kaple, ovšem jednoduché dřevěné budovy. Moravský historik Georg Wolny označuje Mušov za prastarou faru. R. 1048 je zřízen klášter Rajhrad ( klášter a kostel ), na jejich udržování byly zavedeny desátky. T.j. každý desátý díl obilí a vína patřil u židů kněžím, což Karel Veliký zavedl r.779 také u křesťanů.
Fary s desátkovým právem se staly velice výnosné a ponechávalo se patronátním pánům ( klášter, probošství, statek ), aby si je obsadili vhodným duchovním. Tím se stala fara a kostel nejen příjmem, ale také obchodem, o nějž se mohlo smlouvat a prodávat. Výhody z toho mělo panstvo, vesnice zůstala chudá. V r.1181 založil hrabě Wihelm von Pollau (z Pavlova ) klášter pro jeptišky Nebeská růže v Kounicích a předal jím mušovskou faru, kromě dalších 16-ti míst, s duchovními. Ale mušovské desátky od té doby patřily .....utrženo........
Podle historika Wolnyho daroval oltář barbory v r. 1482 mušovskému kostelu farář Martin, jeho opravu přenechal kounickému proboštu. Kněz sloužící mše byl placen úroky z prodaných pozemků mikulovského panstva ve výši 12 zlatých, dále z výnosu 1/8 vinice na klentnickém kopci a louky Stubnerin u vsi Novosedly.
Hlavní oltář, zrovna tak jako sám kostel, je zasvěcen sv. Leonardovi, který byl mluvčím u boha proti dobytčímu moru a jako ochránce dobytka, zvláště koní, požíval velkou úctu u sedláků. Na jeho svátek se sjížděli poutníci do Mušova na krásně vyzdobených koních a třikrát objeli kostel, byli vysvěceni za farářovi asistence, tak jak je to ještě dnes zvykem v Bavorsku, Tirolsku, Šumavě atd. Dále utrženo.................Při těchto poutích byly uspořádávány velké dobytčí a koňské trhy, protože koncem října končila pastva a vyhánění dobytka. Kolem r. 1560 byl Mušov již znám jako tržnice.
Komentáře
Přehled komentářů
Všechny jiné prameny včetně papeže Jana Pavla II. označují Fritigil jako ženu. Máte nějaké důvody si myslit, že se jednalo o muže ?
Re: Byl Fritigil muž ?
(emery, 12. 2. 2012 16:55)Nepochybně nebyl, žádný z pramenů o tom nehovoří - všude je zmiňována pouze jako královna (regina), tedy žena. Například v dopisu bývalého Ambrožova tajemníka diákona Paulina (354 – 431) sv. Augustinovi se kromě jiného praví, že královna „Když připutovala do Milána, litovala velice, že svatého biskupa, k němuž spěchala, již nenalezla, neboť již opustil tento svět.“ Paulinus později sepsal Vita Sancti Ambrosii (Život sv. Ambrože), kde uvádí další detaily - vždy ale hovoří o ženě!
Byl Fritigil muž ?
(Pavel, 15. 7. 2011 3:08)