V roce 1901 byly všechny moravské řeky rozděleny mezi rybářské spolky. Majitelé, resp. nájemci jednotlivých rajonů měli právo utvořit rybářské družstvo. Ke zdejšímu revíru patřily obce Mušov, Dolní Dunajovice, Pouzdřany, Dolní Věstonice, družstvo regulace Dyje Drnholec, panství Mikulov a Židlochovice, piaristé z Mikulova, pánové Josef Lieber, Josef Rinder, Sebastian Rinder, Jakob Beck, Leopold a Anton Kotzorovi, Anton Wagner z Mušova, Matyáš a Tomáš Porkertovi, Ludwig Solan, Josef Fischer a Josef Engl z Dolních Věstonic. Tito majitelé rybářského práva založili v roce 1902 rybářské družstvo se sídlem v Mušově. Prvním představeným byl pan Josef Lieber. V letech 1904 – 1906 byly Isidorem Fischerem ze Zatagelzeg v Maďarsku dovezeny tisíce raků a nasazeny do Dyje. Totéž se opakovalo v letech 1911 – 1913, naposled v roce 1921 Emilem Deutschem z Brna. Raci byli sice viděni až v Drnholci, ale výsledky neodpovídaly očekávání. 18. října 1921 přišly k tomu jedy z brněnských továren do Svratky. Zahynuly všechny ryby a raci až po Břeclav. Stížnosti a trestní oznámení zůstaly bez výsledku. Také byli nasazeni dvouletí kapři z Wittingských rybníků v Čechách, ale výsledek se rovnal nule, protože bylo vydáno 40 rybářských lístků a rybáři bez ohledu na velikost tyto kapry vychytali, protože šli dobře na udici.
Rybaření se provádělo jen družstevně, každý rybář mohl rybařit, musel ale množství a druh ryb, které chytil, nahlašovat u správce v Mušově a v Dolních Věstonicích vždy první neděli v měsíci. Odměna byla ½ úlovku. Za ušlechtilé bílé ryby musel složit 1 K. 80 hal. Malé ryby (okoun) si rybář ponechal. Čistý zisk se počítal podle délkových metrů a byl rozdán mezi majitele. Revír byl rozsáhlý, sahal od Pasohlávek až po Pavlov, takže vzdálené revíry nebylo možno hlídat, byly vylupovány a nepřinášely žádný čistý zisk. Regulací Dyje bylo rybářství zničeno, rybaření se sítěmi už nebylo možné. Vody Mušova jsou částečně pronajaty, částečně jsou vydávány rybářské lístky pro zájemce.
Sběrna mléka
Dobré zužitkování zemědělských produktů, zvláště mléka, nebylo dříve vůbec možné. Mléko, máslo a tvaroh byly většinou spotřebovávány ve vlastních domácnostech a když to šlo dobře, tak byly prodávány obchodníkům a překupníkům. Většinou převzal jako první mléko v Mušově Jakob Unzeitig z Perné. Za 1l platil 8-10 hal. V létě pan Unzeitig mléko nevykupoval. Tak to dál nešlo. Opět to byli rozvážní a vzdělaní lidé, kteří sjednali nápravu a svou rozhodností si zavázali mušovské k díkům na všechny časy.
V roce 1901 byla v Brně zřízena ústřední mlékárna. Sedláci Josef Lieber a Johann Beck tam ihned jeli, aby zajistili odbyt pro mušovské mléko, což se jim také naprosto podařilo. Na jejich prosbu navštívil Mušov vandrovní učitel Ostmeier, který měl přednášku o dojení a opatrování mléka. Dal mušovským radu, aby si zřídili sběrnu mléka a napojili se na centrální mlékárnu v Brně, což se také stalo. V prvním představenstvu byli pánové....(následují jména). Jak bohužel i jinde, i zde ohrožovala mladý podnik závist, nepřejícnost a nedůvěra. Ale vedení, které neznalo vlastní prospěch, nepovolilo a dnes by mušovští bez sběrny mléka nemohli ani existovat. Samozřejmě na začátku byla tvrdá práce. Byla kontrolována čistota stájí a krav, nádobí, všechno udělalo veliké pokroky. Za litr mléka se ze začátku platilo 8 hal., dvakrát za měsíc. Opatření chladírny, konví atd. stálo moc peněz, kterážto okolnost byla velmi těžce sladitelná s příjmy. První rok bylo mléko chlazeno studniční vodou, jako lednice byla pronajata stodola na slámu pana France Beckera č. 87, ale led vydržel jen do poloviny srpna. Když to bylo nejvíce potřeba, tak led nebyl, až pan Johann Beck dal k dispozici svoji vlastní stodolu. Došlo ke sporu mezi pokladním a sběrnou a pan Johann Beck smlouvu vypověděl. Teď byla každá rada drahá, jen prozatímně převzal tuto povinnost Johann Beck pro sběrnu Untzeitig z Perné. V roce 1904 se předsednictvo rozhodlo k výstavbě sběrny s vlastní ledárnou, která byla postavena na dvoře radnice. Obec přenechala družstvu stavební místo a přispěla 800 K na stavbu. Tolik také přispěla centrální mlékárna v Brně.
Teď byla sběrna zajištěna a pan Johann Pfennig byl pověřen vedením. Jako pokladní pracoval léta bezplatně a velmi obětavě pan Anton Seidl. Díky němu se dařilo vést sběrnu se ziskem pro blaho mušovských sedláků. Odevzdávky mléka brněnské mlékárně byly úspěšné. Už v roce 1908 to bylo
Soudobé události
1903
Velmi úrodný rok. Jako obecní písař je v březnu podle výsledku zasedání jmenován pan Josef Kotzor. Založení místní organizace Jihomoravského svazu.
1904
24. března – nová volba obecního zastupitelstva. Starostou je Josef Lieber.
10. dubna – nové jednání týkající se spojovací silnice Horní Věstonice – Mušov.
30. dubna – nové vyměřování, jsou nabídnuty k prodeji pozemky od Rosstauscherstätte.
Svaz Němců na jižní Moravě. Místní skupina Mušov.
Bratrům v ohrožené zemi hřejivé srdce, pomocnou ruku!
V roce 1899 byl ve Znojmě založen svaz Němců jižní Moravy. Směrnicemi rakouské vlády vzplanulo všude uvědomělé němectví a proniklo až do nejzapadlejších vesnic. Cílem bylo sjednocení všech Němců v bídě, národnostní a hospodářské stagnaci. Boj proti ní byly cílem svazu. V roce 1903 byla také v Mušově založena místní skupina, která pod dobrým vedením prováděla požehnané činy. Byla zavedena oslava slunovratu, založena místní knihovna, postaven pomník bývalého císaře Josefa II., byly uspořádávány přednášky a večírky, byly poskytovány podpory pro studující, slavnosti na jubilejní události, umisťování učňů a pomoc při zvyšování hospodářského pokroku i rozšiřování národních spolků. Snahou spolku také bylo pomoci tam, kde to bylo zapotřebí a vychovávat mušovské občany ke svornosti a lásce k domovině.
V roce 1934 byl založen konzum Včela a prováděn nábor mládeže k šetření. Byly prováděny sbírky pro chudé na velikonoce, Vše svaté a přinesly 700 Kčs. Vedení skupiny t.č.: Anton Schulz jako předseda, zástupce starosty, zástupce Joahnn Katar, obecní tajemník, Ludwig Hofman, pokladní, Hubert Pfennig, Rudolf Zecha, Anton Seidl a Josef Hönig.
Soudobé události
1904
31. ledna – usnesením obecní rady byl zvolen čestným občanem Mušova Dr. Hugo von Manner z Brna za zásluhy při regulaci Dyje a především zrušení splavu u Dolních Věstonic.
V létě bylo velmi sucho a horko. Hladina řek byla tak nízká, že musela být zastavena plavba na Labi a Dunaji. Bylo vidět hladové kameny v řečištích.
Na základě výnosu ministerstva financí z 14. června č.43.087 došlo k novému přeměření obecních pozemků. Mapa leží v obecním archivu a pozemkové knize katastrálního úřadu v Brně.
1905
Byl proměřen obecní žlab.
Johann Kotzor se stává tajemníkem s ročním platem 240 K (od 1.července 1907 500 K). Má k dispozici bezplatný byt.
9. dubna – odstupuje starosta Josef Lieber. Obec mu vyslovuje vřelé díky za dlouholetou nezištnou a obětavou práci. Jeho nástupcem se stává Franz Zecha.
1906
1. dubna – číslování domů vykazuje naprosté zmatky vzhledem k přístavbám v minulých 120 letech. Obecní zastupitelstvo se rozhoduje k novému přeměření a také přečíslování, k čemuž došlo 1. ledna 1910.
29. června – velké bouřky s krupobitím a průtrží mračen. 1905 – 1906, velmi úrodné roky.
1907
Zavedení poštovního spojení 2x denně. Založení telegrafního úřadu a veřejné telefonní budky díky snahám poštmistra Edmunda Becka.
Výborná úroda okurek. Bohaté příjmy obyvatel z těchto okurkových žní, cca 30000 – 50000 K.
6. dubna – nová volba obecního zastupitelstva. Starosta Josef Beck.
30. června – obec se rozhodne zřídit čističku obilí.
Horké léto, velmi dobré víno.
1908
V květnu a červnu velká sucha. Výborný vinařský rok.
22. července – starosta Josef Beck odstupuje.
6. září – je zvolen nový starosta Alexius Beck.
Na základě návrhu poštmistra Edmunda Becka je rozhodnuto místní skupinou jihomoravskou postavit pomník Josefu II. Odhalení se slavnostně konalo 9. srpna za obrovského shromáždění lidí ze všech okolních vesnic. Náklady činily 4000 korun, zhotovila firma Loos Brno. Podrobná zpráva se nachází v obecním archivu. Do základů byl zazděn památeční spis. Opis se nachází v obecním archivu. Památník císaře Josefa II. musel být na příkaz okresního úřadu v Mikulově v roce 1919 odstraněn. Nachází se v požární zbrojnici. Na podstavec byl postaven starý pluh, který ale musel být z příkazu úřadu 4. listopadu 1923 také odstraněn. Na podstavci stojí od roku 1925 pomník padlých ve válce.
Pěstování okurek
Okurka přišla z východní Indie, odtud došla do Byzance (Konstantinopol), Turci ji přinesli v 16. stol. do Maďarska a odtud přišla na jižní Moravu. Opat Sebastian Freytag z Kostelce rozdělil v roce 1580 semena okurek mezi obyvatele obcí kolem Znojma, ale až od roku 1850 se začaly okurky pěstovat volně na poli, většinou v malém. V roce 1862 vzbudilo velký údiv, když pan Simperl, rodák z Klein Tesswitz ??, přijel na znojemský trh s fůrou okurek. Ještě v roce 1871 naložila jedna znojemská nakládána 6 škopků. Dnes je to 1200 – 1500 vagonů (po
Výsadba okurek je na jižní Moravě čím dál tím větší. Vznikla na dyjské půdě u Znojma. Dnes jsou okurky, které milují písčitou humusovou půdu, pěstovány podél celé Dyje až po Břeclav. Hlavní odbytiště a trhy jsou Znojmo, Dolní Dunajovice, Mušov a Lednice. Výměra na které se okurky pěstují dosahuje v Mušově někdy
(Na str. 158 fotografie mušovského okurkového trhu.)
Mušovští obyvatelé z roku 1908
Na str. 159 – 162 se nachází 114 jmen mušovských obyvatel, vyjmenovány ženy, počet dětí, povolání. U č. 114 napsáno – hrubá stavba, neobýváno. V roce 1909 byla velká zima, zmrzlo hodně vinohradů. Podle rozhodnutí obecního zastupitelstva z 3. ledna 1909 byl přijat do obecního svazku půlláník Karl Seidl Tattenitz (?) ze severní Moravy. Podle rozhodnutí obce z 25. března 1909 byl zvolen čestným občanem obce pan Josef Luksch z Loděnic, za své četné zásluhy, které měl jako zemský a říšský poslanec, pro blaho Mušova. Na východní straně obce je postaveno vícero domů a sice č. 113, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124.
27. listopadu je pro osvětlení petrolejovými lampami obstaráno 7 železných stojanů. Za rok 1909 bylo celkem 7 úmrtí. Do obecního svazku je dle rozhodnutí obecního zastupitelstva 2. ledna 1910 přijat pan Josef Sigl, sedlák z čísla 42. Neštěstí na silnici u Pohořelic. Lekl se kůň a pan Johann Wagner, řezník, spadl z vozu a zlomil si vaz. Byl ihned mrtvý. 13. září zemřel pan Franz Rinder, 76ti letý. Do obecního svazku byl 1. listopadu 1910 přijat dle rozhodnutí obecního zastupitelstva pan Eduard Lammel, majitel domu a polí z č. 6 z Perné.
Velmi mokrý rok. Ve většině vinic nebylo co sbírat. Naprostá neúroda. Velké povodně po celé léto, proto také nebyla žádná píce. Louky stály skoro půl druhého roku pod vodou, takže pro býky bylo nutno kupovat seno na horách. Na podestýlku se používala rákosová tráva. 15. června se konaly nové volby. Starostou se stal Alexius Beck. 21. srpna proběhlo přečíslování domů. Č. 1 začíná ve východní části obce, majitel Franz Lawitschka, dříve to bylo č. 105. 31. prosince bylo sčítání lidu. Výsledek: 121 čísel domů, 118 obydlených domů se 172 bydlícími (rozumí se rodinami), 742 obyvatel z toho 730 Němců, 12 Čechů. Od roku 1900 byl nárůst 77 osob.