Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spořitelna – registrovaná společnost s ručením omezeným

Hospodařit, tvořit a šetřit to je ta pravá sedlácká vlastnost. Ale nikdo nepotřebuje krejcar tak nutně, jako sedlák, zvlášť když je neúroda, dobytčí mor, oheň, nemoc nebo úmrtí v rodině. Když si musel půjčit peníze, bylo to před založením spořitelny v Mušově moc komplikované a většinou padl do rukou vydřiduchům. Pod rouškou soucitu žádali na 1 zl. denně jen krejcar úroků. Ale když přišlo k placení, potom sedlák zjistil, na čem je a když nemohl platit, přišel o dvůr i dům a mohl táhnout do dálky jako žebrák. Když měl někdo úspory, většinou je schovával do staré punčochy pod polštář, do slamníku, za stropní trám, atd. Tím přicházel o úroky a často byl okraden o celé úspory. S jeho vklady hospodařily cizí spořitelny.
Je záslužný čin, že v Mušově byla založena spořitelna na bázi raiffeisenky. Byla založena 16. února 1896 pod předsednictvím starosty Stefana Hofmanna 37 členy po schválení stanov. První předseda byl pan Josef Lieber, jeho zástupce farář Cyril Navratil, (dále jména výboru). Za pokladního byl zvolen učitel Johan Hortrich (?) a v dozorčí radě…….jména str. 150. První podklad spořitelny upravovalo zanešení do družstevního rejstříku krajského soudu ve Znojmě z 20. března 1896.
Již v prvním roce svého trvání měla spořitelna následující bilanci:

celkový příjem  14.112 zl. 94 ½ krejcaru
vydání   13.508 zl. 74 krejcarů
stav pokladny   604 zl. 20 ½ krejcaru 

Účel spořitelny byl ten, aby svým členům poskytovala pro hospodaření půjčky, ode všech brala úspory a poskytovala pomoc při hypotečním zadlužení. Dále nakupovala hospodářské potřeby a přenechávala je členům. Příspěvek tehdy činil 10 zl., nyní 20 Kčs. Každý člen ručí za spořitelnu celým svým jměním. To je důvod, proč se členové snaží, aby v předsednictvu byli ti nejlepší mušovští občané. Jména…..str. 150.
Za účelem zákonných kontrol je spořitelna napojena na síť ústředního svazu německých zemědělských spořitelen Moravy a Slezska se sídlem v Brně (generální ředitel Franz Hilmer). Spořitelna překonávala v třetím desetiletí svého trvání těžké časy. Světová válka přinesla tak jak dřívější války pokles úrokové sazby na 1%. Bylo nadměrné množství papírových peněz, devalvace, odtržení od Vídně, znehodnocení vídeňských dobropisů, těžké ztráty na podepsaných válečných půjčkách, atd. Krátce, celá řada těžkých ztrát, na které naše spořitelna dlouho doplácela. Dnes jsou tyto ztráty zcela vyrovnány. Členská základna vzrostla na 164. Jak požehnaně se projevuje spořitelna pro Mušov, vyplývá z ročního obratu. K 31.prosinci 1933 má 3.282.765,- Kčs. Čistý zisk 6.457,08- Kčs. Na vkladech 893.336,15- Kčs, na půjčkách 697.336,80- Kčs. Rezervní fond 40.350,94 Kčs, obrat zboží činil 106.204,66- Kčs. Dále následují jména funkcionářů (str. 151).

Soudobé události

1896
20. října – okresnímu hejtmanství v Mikulově je předložen hřbitovní řád, je schválen.
1897
Požár stodoly č. 65 a 64, kterému padly za oběť domy 65 a 66.
8. srpna – velká sláva pěveckého spolku se svěcením praporu. Kmotrou je paní Marie Lieberová.
1898
2. prosince je uspořádána velká sláva na oslavu 50ti letého jubilea vlády císaře Františka Josefa I.
1900
Suchá zima beze sněhu. Koncem února zahájeny polní práce, koncem března začalo sněžit. Počátkem dubna se jezdí na saních, pak přišel déšť a rychlé tání.
10. dubna – velká voda, 26 budov se zřítilo a jen 16 domů nebylo zatopených. Ve škole je ubytováno 22 rodin s dětmi, ostatní všude, kde bylo místo. Ve světnicích a na půdách, dobytek ve stodolách nebo venku. Také v kostele byla voda. Jedna žena, která v té době zemřela, nemohla být dlouho pohřbena.
Horké léto, výborné víno. Proběhlo sčítání lidu.
1901
Opět požehnaný rok, hodně dobrého vína. Mělo 8 stupňů na Wagnerově hustoměru. Mnoho lidí bylo vínem docela vyšinuto, než poznalo jeho účinky. Došlo k mnoha veselým událostem v mušovských sklepech a cestou domů. Sčítání lidu prokázalo v Mušově 662 obyvatel oproti 695 v roce 1890.
11. července – utopil se farář Cyril Navrátil ve Svratce.
10.(?) prosince – vyhořel starobylý mlýn v Dolních Věstonicích.
1902
Založení rybářského družstva a sběrny pro německou ústřední mlékárnu v Brně. Výstavba chladícího zařízení za radnicí. Zavedení pouličního osvětlení s petrolejovými lampami. Obstarání učebních pomůcek pro všechny školou povinné děti z obecní pokladny. Zrušení mýtného. 

Mýtné

Mušov měl mýtné již v roce 1362. Existovalo až do roku 1905 a bylo pro mušovské zvlášť tíživou povinností. Ke konci činilo mýtné 4 krejcary za jednoho koně a vůz, dříve dokonce 32 krejcary pro jednospřežný povoz. Bylo to vysoké daňové zatížení. Kdo musel jezdit na mýtné, raději sevřel mýtné už teď do ruky, než vyjel z domu, protože kolikrát při zimě, mrazu a dešti nemohly zkřehlé prsty vytáhnout z kapsy krejcary. Bez reptání nesli mušovští břímě mýtného až do roku 1878. O mýtném vedl přesné účty Markus Beer, c.k. nájemce mýtného, jak vyplývá z obecního archivu ze 17. října 1847.
Nájemci byli většinou židé, kteří často obyvatelstvo neúprosně vydírali. Začátkem 70. let se začala pěstovat cukrová řepa a vozila se do Vranovic do cukrovaru. Podle starého zákona o mýtném byly všechny suroviny zproštěny mýtného. V roce 1878 přišel do Mušova nový nájemce, který rozhlásil, že řepa podléhá mýtnému a když se sedláci bránili platit, došlo k velkým rozporům, které ukončilo zrušení mýtného. Nejdříve přišli dozorčí finančního úřadu, potom komisaři z Brna, dělaly se protokoly. Současně se muselo platit dvojnásobné mýtné a kdo se bránil, tomu se hrozilo desetinásobným poplatkem.
Po ohních a po povodních v roce 1900 se muselo znovu stavět 26 domů. Cihly se vozily z Mikulova. Nájemce prohlásil dovoz za podléhající mýtnému. Také za 100.000 cihel, které potřeboval pan Josef Lieber pro svou novostavbu, měl platit obrovské mýtné. Lieber se proti tomu bránil v Židlochovicích, později u finančního úřadu v Brně a konečně za pomoci jihomoravského říšského poslance Josefa Luksch – Lodenitze na ministerstvu ve Vídni, až konečně roku 1901 vyšel výnos, že mýtné budou vybírat obce, v jejichž obvodu je povinnost mýtného a výnos bude odváděn státu. První popud ke zrušení mýta v Mušově dal pan Josef Lieber z Mušova. Pan Josef Luksch – Lodenitz byl za své velké zásluhy jmenován čestným občanem obce Mušov.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář