Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mušov má památku na nejtěžší válečné hrůzy domoviny před 500 lety, táboritský příkop. Leží skoro nepřístupně v močálovité oblasti u Dyje a lze jej dosáhnout jen oklikami, které znají jen mušovští. Název táboritský příkop poukazuje na husitské války (1419 - 1436), na rozbroje trvající bezmála 17 let, pod nimiž naše domovina nesmírně trpěla a které byly zastaveny až Jihlavským sněmem v roce 1436. Protože také Mušov byl tehdy velice ohrožen, založili mušovští jako útočiště hrad, kam se v době, kdy husité byli až u Pohořelic a Přibyslavi, schovali s ženami a dětmi. Zde krátce důvody a průběh husitských válek:
V důsledku přemíry na majetku církevních desátků bylo v kruzích duchovních plno obžerství a bujnosti, což se týkalo také mravního života kléru. Proti těmto jevům vystupovali skoro ve všech zemích kazatelé a žádali čisté učení Kristovo. Mezi nimi také Jan Hus, český katolický duchovní, univerzitní profesor v Praze. Žádal mezi jiným také přijímání pod obojí (chléb a víno), tak jak to dělal Kristus při poslední večeři. V Čechách se jeho učení velmi rozšířilo, jeho příznivci se nazývali kališníci, jejich znamení byl kalich. K tomu přistupovala ještě nenávist vůči Němcům, které povolal Karel IV. jako obchodníky, živnostníky, učence, umělce a duchovní do Čech a kteří přinesli Čechám zlatý věk (univerzitu, chrám sv. Víta, Karlův most, silnice, lodní dopravu po Vltavě, zakládání měst, např. Karlovy Vary atd.).
V roce 1415 se musel Jan Hus zodpovídat ze svých činů na koncilu v Kostnici před papežem. Přesto, že mu císař Sigmund dal volný glejt, který mu zabezpečoval ochranu těla a života, byl Hus v Kostnici u Bodamského jezera jako kacíř upálen. Propukla nenávist proti papeži a císaři a všemu německému. V roce 1419 při procesech s husity propukly nepokoje. Husité vtrhli do radnice a vyhodili starostu a radní pány na oštěpy dole stojících ozbrojených lidí...........utrženo. Císař Sigmund je se svými vojsky poražen a pak i v dalších pěti křižáckých výpravách.
V březnu roku 1421 vtrhli husité na Moravu, pronikly až k Pohořelicím a oblehli město Znojmo. Kníže Albrecht z Rakouska přichází na pomoc císaři Sigmundovi a zatlačí husity až po.........Sigmund nechává zajaté husity upálit. V říjnu téhož roku táhne Sigmund od Uherského Hradiště přes Pohořelice proti husitům a dojde až ke kutné Hoře, ale u německého Brodu je 8. ledna 1422 zcela poražen. Papežský legát přijede se srbskými vojsky na pomoc a táhne přes Znojmo, Mikulov a Mušov. Ale pomsta husitů nemá hranic, zaženou císařovy spojence zpět a zaplaví okruhy (?) znojemské i brněnské. Proniknou přes Jihlavu a Pohořelice až po Přibyslav a to byl asi důvod založit táboritský příkop v nejbahnitější části Dyje. Jeho vznik může být datován rokem 1421 nebo 1422, i když Dr. Gnirs se domnívá, že byl založen už v době Kvádů.
Roku 1423 přicházejí opět husité pod vedením jednookého Žižky přes Jihlavu na Moravu a ničí ji hrozným způsobem. Jejich cílem je panství Lichtenštejnské, kde císař řadí svoji armádu. Nastává krátká přestávka na oddych, kdy kníže Albrecht Rakouský dostává roku 1424 Moravu. Roku 1425 jsou Husité zase v zemi, obsadí Klosterbruck (?) a zapálí znojemské předměstí. Vojska Albrechtova a Sigmundova se spojí u Laa, u Třebíče zaútočí, ale jsou poražena. Roku 1426 řádí boj u Znojma, Pohořelic, hoří Ivanovice včetně všech obyvatel, kteří se k husitům nepřipojují. Jsou házeni do hořících domů, nebo utopeni v Jihlavce.
Obce Hrušovany, Krumlov, Ivančice a Pohořelice jsou vojenská střediska husitů, z nichž podnikají loupeživé výpady do Rakouska a především na mikulovskou oblast. Na levé straně Dyje proniknou až do Kostela (Podivín) a Břeclavi, vypálí Lednici, Nejdek, Bulhary, Milovice, Mikulov A Valtice. Nesmírné je loupežení a vraždění a cesta husitů je značena vypálenými vesnicemi, kouřícími troskami, zavražděnými lidmi. Tentokrát bylo mnoho německých obyvatel zcela vyhubeno..........utrženo.
V roce 1432 přišli husité naposledy na Jižní Moravu, byli ale u Znojma poraženi. Na bazilejském koncilu roku 1433 udělil papež husitům hodně vyjímek, povolil přijímání pod oběma způsoby. Ultrakvisté (kališníci), mírnější složka, byli spokojeni, ale táborité (radikálové) bojovali dále, až v bitvě U Lipan byli zcela rozprášeni. Úplný klid nastal až po jihlavském sněmu roku 1436, kdy se usmířil císař a církev. Císař Sigmund byl uznán králem českým a markrabím moravským teprve poté, co dal slib, že obsadí všechny veřejné úřady Čechy. Tím velmi stouplo české národní sebevědomí. Česká řeč tím dostala převahu v zemi a roku 1480 vydala moravská města rozhodnutí, že všechny zápisy v moravských zemských deskách musí být psány česky. Čeština se stala úřední řečí a tím se vysvětlují mnohé české listiny z té doby ve zcela německých obcích.
Po válce přišel hlad a mor, který řádil v letech 1423,1431,1451 a 1459 také na Jižní Moravě a sklátil mnoho lidí, takže se zachovalo jen málo rodin.

Nepokojné doby

1452 - Majetky Lichtenštejnů byly rozděleny mezi dědice. Wilhelm von Licht. se stává majitelem Mikulova. Dále obdrží dívčí hrádek, Růžový hrádek a obce...názvy obcí...., mezi nimi Mušov.
1459 - Čechám, Moravě a Maďarsku vládne dítě, Ladislav Pohrobek. Loupeže se stávají metlou obyvatel.
Wilhelm von Licht. je přepaden na své cestě z Brna, kde byl přítomen poradě císaře Friedricha s králem Jiřím z Poděbrad, přepaden a ubit......dále utrženo.......cesty do Drnholce všechno zničil a také obce Brod, Dobré Pole, Novosedly a zámek Drnholec.
1492 - Došlo k objevení Ameriky a brzy na to námořní cesta kolem Afriky a východní Indie. V letech 1519 - 1522 byla poprvé obepluta zeměkoule. Přišla nová doba. Byl objeven knihtisk, do národa proniklo vzdělání a osvěta. Vzkvétal obchod a živnost, přinášel sebou bohatství, umění, vědu. Zvláště malířství a stavitelství slavily triumfy. Střelnými zbraněmi byl změněn způsob válčení, rytířství se ztrácelo. Nastupují žoldnéřské tlupy, šlechta chce mít takové bohatství jako měšťané a utiskuje sedláky. Vznikají selské bouře.
1514 - Znovu se dělí Lichtenštejnský majetek. Mušovští mají platit 27 tolarů, 23 pfenigů, za dřevo 8 tolarů a 34 slepic. Statky z Perné vynášejí 88 pfundů....40 ks drůbeže, Horní Věstonice 32 pfundů, 26 pfenigů a 49 slepic.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář