Na str. 73 - 74 jsou názvy a výměry jednotlivých lánů. V roce 1754 byly vystavěna tzv. císařská silnice Vídeň - Brno, včetně mušovských cihlových mostů (24 propustí), přes Dyji byl postaven velký dřevěný most (5 Jochen ?), 36 sáhů dlouhý. Kusy staré silnice jsou ještě dodnes vidět, jsou zachovány, od mušovského mostu napravo vede polní cesta k Esingerovu dvoru a odtud k dunajovické cestičce, u Perné u muky proti kopci Gunld a u tohoto těsně u říšské silnice ústí do cesty na Březí u Mikulova.
V roce 1750 dochází k velkému rozkvětu německého společenského života. V roce 1755 vychází v Brně první noviny, tzv. cedulky inteligence, které obsahují hlavně zákony a nařízení, ceny ovoce, plodin a různých poživatin.
Dědictví z roku 1756
Dobrý pohled na majetek mušovských půlláníků z dob Marie Terezie dává následující pozůstatkový soupis:
Na str. 76 - 78 popis majetku zemřelého Jakuba Hegera z Mušova, jehož vdově se dává třetina pozůstalosti..........
K tomu několik poznámek: toto dědictví sahá do období sedmileté války (1756 - 1763), kterou vedla Marie Terezie proti pruskému králi. Proto ty vysoké ceny plodin oproti ceně vinařského nářadí a 1/2 osminy vinohradu, dále vysoké válečné poplatky, které měli mušovští platit do Perné, kam byli přifařeni. Krásný pohled na selskou jizbu, bohatě zdobenou obrazy svatých, nám poskytuje výčet obrázků svatých a uvedené předměty. Škoda, že se všechno ztratilo. Obrazy byly všechno originály, často dětinské, podle vnímání sedláků, přizpůsobeny těžké době. Kdyby se takové obrazy někde našly, lenoška, lavice, atd., prosí se tímto, aby byly odevzdány k uschování do obecního archivu. Hodně peněz stál vdovin čestný věnec s ozdobami. Ale muselo to být. Stál víc, než dobrá kráva. Hodně peněz za marnivou ozdobu ale domácí zvyklosti a zvyky tehdejších časů tuto oběť vyžadovaly.
V roce 1759 bylo doporučeno sadit na Moravě brambory tak, jak již dlouhy byly sazeny v Sasku a Prusku. Nejdříve neměli sedláci z nové plodiny radost. Kroutíce hlavami je házeli psům, kteří pochopitelně syrové brambory nežrali. A to měli jíst sedláci? Až hladová léta 1770, 1771, 1773 a 1817 donutila lid, aby nejen brambory sadil, ale také jedl. V roce 1760 byly sazeny v Mušově poprvé brambory. V roce 1761 začíná císařovna dávat obcím větší svobodu.
Mušovská místní kaplanství
21. července 1761 dohodlo mikulovské panstvo se zástupci mušovské obce zřízení místního kaplanství. 22. prosince 1761 byla provedena výměna domu určeného pro kaplanství. Pan Matyáš Lieber přenechává dům v blízkosti kostela jako byt kaplanovi Dobiáši Sindlovi. Nyní se rozhodl kníže Karel V. Ditrichštejn zřídit v Mušově kaplanství. Nechal za tím účelem vyzvednout 2 darovací listiny říšského hraběte Ludvíka Žerotína ve výši 1763 rýnských dukátů, zúročitelných 6% z 15. listopadu 1758 a 2313 dukátů zúročitelných 5% z 19.6.1756. Dal dohromady tedy 4076 rýnských dukátů včetně úroků a obnos dal mušovským k dispozici za následujících podmínek:
1. Právo jmenovat kaplana si vyhražuje pán. Kdyby se o toto místo ucházel někdo z Mušova, má přednostní právo před ostatními uchazeči.
2. Obec Mušov se zavazuje:
a) bude se starat o živobytí učitele, znalého hudby, který kromě jiného obdrží ze křtů a pohřbů od obce 26 rýnských dukátů čistého, dále 12 měřic zrna a za výuku hudby pro děti ještě zvláštní odměnu
b) kostel vybavit potřebným nádobím pro bohoslužby, zařídit dům jako byt pro kaplana, aby mohl bydlet neustále v Mušově a vykonával nedělní a sváteční bohoslužby, vyučoval náboženství a zastával všechny duchovní povinnosti včetně posledního pomazání
3. Obec se zavazuje kaplanovi dávat na platu a na živobytí z přidělených peněz 194 rýnských zlatých v půlročních splátkách, beze srážek, dále nechat ho na lukách pást jednu krávu a "protože víno v mušovském okolí se nerodí ve velkém množství, a také, aby jeho zdraví neutrpělo, získávat víno pro jeho potřebu odjinud a do Mušova bez překážek dovážet". Dále se obec zavazuje udržovat kaplanství v pořádku na vlastní náklady a kaplanovi dát k dispozici pro jeho jízdy do Mikulova příležitost k odvozu.
4. Každý měsíc sloužit zádušní mši za zemřelého knížecího tajemníka Paula Pergera a za Bergerskou a Kuntzerskou rodinu. Za udržování hudebních nástrojů na chóru a rozdělování růženců se má kaplanovi platit 6 dukátů.
5. Faráři v Perné se má podle staré tradice platit 23 rýnských dukátů ročně, dále poskytovat deputátní dřevo, rozsekat 6 sáhů a zavést na dvůr a dřevo z 18 sáhů střídavě s občany z Perné dovážet na farní dvůr, dále nést 1/2 nákladů na údržbu fary a kostela v Perné a na pohoštění důstojných pánů na sv. Leonarda, kdy polovinu zaplatí obec, druhou polovinu z kostelní pokladny.
Mikulov, 21 července 1761 - následují podpisy...........
V roce 1750 dochází k velkému rozkvětu německého společenského života. V roce 1755 vychází v Brně první noviny, tzv. cedulky inteligence, které obsahují hlavně zákony a nařízení, ceny ovoce, plodin a různých poživatin.
Dědictví z roku 1756
Dobrý pohled na majetek mušovských půlláníků z dob Marie Terezie dává následující pozůstatkový soupis:
Na str. 76 - 78 popis majetku zemřelého Jakuba Hegera z Mušova, jehož vdově se dává třetina pozůstalosti..........
K tomu několik poznámek: toto dědictví sahá do období sedmileté války (1756 - 1763), kterou vedla Marie Terezie proti pruskému králi. Proto ty vysoké ceny plodin oproti ceně vinařského nářadí a 1/2 osminy vinohradu, dále vysoké válečné poplatky, které měli mušovští platit do Perné, kam byli přifařeni. Krásný pohled na selskou jizbu, bohatě zdobenou obrazy svatých, nám poskytuje výčet obrázků svatých a uvedené předměty. Škoda, že se všechno ztratilo. Obrazy byly všechno originály, často dětinské, podle vnímání sedláků, přizpůsobeny těžké době. Kdyby se takové obrazy někde našly, lenoška, lavice, atd., prosí se tímto, aby byly odevzdány k uschování do obecního archivu. Hodně peněz stál vdovin čestný věnec s ozdobami. Ale muselo to být. Stál víc, než dobrá kráva. Hodně peněz za marnivou ozdobu ale domácí zvyklosti a zvyky tehdejších časů tuto oběť vyžadovaly.
V roce 1759 bylo doporučeno sadit na Moravě brambory tak, jak již dlouhy byly sazeny v Sasku a Prusku. Nejdříve neměli sedláci z nové plodiny radost. Kroutíce hlavami je házeli psům, kteří pochopitelně syrové brambory nežrali. A to měli jíst sedláci? Až hladová léta 1770, 1771, 1773 a 1817 donutila lid, aby nejen brambory sadil, ale také jedl. V roce 1760 byly sazeny v Mušově poprvé brambory. V roce 1761 začíná císařovna dávat obcím větší svobodu.
Mušovská místní kaplanství
21. července 1761 dohodlo mikulovské panstvo se zástupci mušovské obce zřízení místního kaplanství. 22. prosince 1761 byla provedena výměna domu určeného pro kaplanství. Pan Matyáš Lieber přenechává dům v blízkosti kostela jako byt kaplanovi Dobiáši Sindlovi. Nyní se rozhodl kníže Karel V. Ditrichštejn zřídit v Mušově kaplanství. Nechal za tím účelem vyzvednout 2 darovací listiny říšského hraběte Ludvíka Žerotína ve výši 1763 rýnských dukátů, zúročitelných 6% z 15. listopadu 1758 a 2313 dukátů zúročitelných 5% z 19.6.1756. Dal dohromady tedy 4076 rýnských dukátů včetně úroků a obnos dal mušovským k dispozici za následujících podmínek:
1. Právo jmenovat kaplana si vyhražuje pán. Kdyby se o toto místo ucházel někdo z Mušova, má přednostní právo před ostatními uchazeči.
2. Obec Mušov se zavazuje:
a) bude se starat o živobytí učitele, znalého hudby, který kromě jiného obdrží ze křtů a pohřbů od obce 26 rýnských dukátů čistého, dále 12 měřic zrna a za výuku hudby pro děti ještě zvláštní odměnu
b) kostel vybavit potřebným nádobím pro bohoslužby, zařídit dům jako byt pro kaplana, aby mohl bydlet neustále v Mušově a vykonával nedělní a sváteční bohoslužby, vyučoval náboženství a zastával všechny duchovní povinnosti včetně posledního pomazání
3. Obec se zavazuje kaplanovi dávat na platu a na živobytí z přidělených peněz 194 rýnských zlatých v půlročních splátkách, beze srážek, dále nechat ho na lukách pást jednu krávu a "protože víno v mušovském okolí se nerodí ve velkém množství, a také, aby jeho zdraví neutrpělo, získávat víno pro jeho potřebu odjinud a do Mušova bez překážek dovážet". Dále se obec zavazuje udržovat kaplanství v pořádku na vlastní náklady a kaplanovi dát k dispozici pro jeho jízdy do Mikulova příležitost k odvozu.
4. Každý měsíc sloužit zádušní mši za zemřelého knížecího tajemníka Paula Pergera a za Bergerskou a Kuntzerskou rodinu. Za udržování hudebních nástrojů na chóru a rozdělování růženců se má kaplanovi platit 6 dukátů.
5. Faráři v Perné se má podle staré tradice platit 23 rýnských dukátů ročně, dále poskytovat deputátní dřevo, rozsekat 6 sáhů a zavést na dvůr a dřevo z 18 sáhů střídavě s občany z Perné dovážet na farní dvůr, dále nést 1/2 nákladů na údržbu fary a kostela v Perné a na pohoštění důstojných pánů na sv. Leonarda, kdy polovinu zaplatí obec, druhou polovinu z kostelní pokladny.
Mikulov, 21 července 1761 - následují podpisy...........
Jochen
(zuzana1149, 3. 6. 2009 14:26)