Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bitva u Hradce Králové měla za následek ústup poražené rakouské armády a postup pruských vojsk. Mušov zažil až dosud nevídané průchody vojska. 10. rakouská armáda a 4. jezdecká divize se stáhly k Vídni a většina vojska pochodovala po říšské silnici Mušovem. Jejich ústup kryla brigáda Model z Břeclavi a předesílala poslední dělostřelecké čety do Hustopečí, Mikulova a Valtic. Jako poslední táhli huláni jezdeckého pluku č.8, kteří spálili most přes Dyji u Mušova snopy, které v té době stály na polích. 15. července opustili Mikulov a jejich konečný voj byl pronásledován Prusy na dunajovických loukách.
Po pruském předvoji přišla do Mušova pruská elitní garda v počtu 8000 mužů a musela být ubytována v 87 domech obce. Pruský předvoj přeplaval Dyji a postoupil až k hospodě u Perné, nyní hostinec Esinger. Byli to dlouzí Pomořané 1. pruské armády. 16. ráno byl postaven nouzový most přes Dyji. 7. pruská divize došla k Břeclavi – Hohenau, avantgarda přišla k Lednici, 6. divize zůstala v Mikulově, 2. sbor byl v Dunajovicích, Březí a Brodu nad Dyjí, kde byl ubytován. Labská armáda stála v prostoru Neudorf – Laa. Následující dny opět přinesly mocné průchody Mušovem. 17. července pochodovala 4. divize až po Mikulov spolu s 18. pruskou gardou a 6. sborem. 19. července přišlo pravé křídlo 2. armády s gardovým plukem. Současně byl přeložen hlavní stan z Brna do Mikulova a 18. července ráno jel kočár s pruským králem Vilémem, knížetem Bismarkem a generálem Moltkem v čele štábu Mušovem do Mikulova. 19. července se spojil gardový pluk s 6. plukem 2. armády z Mušova, Podivína a Hustopečí na mikulovské a břeclavské silnici. 21. července stáli Prusové před Bratislavou a 22. července došlo k posledním bojům u Bratislavy. Mezitím se v Mikulově dohodlo pětidenní příměří, po kterém následoval klid zbraní. 23. srpna byla válka ukončena v Praze podepsáním míru. Mezitím byli Prusové pořád ubytováni v Mušově a okolních obcích a brzy se spřátelili s občany. Po pražském míru následoval odchod pruských vojsk a 2. září odtáhli poslední vojáci, jezdecký oddíl 7. kurasírského (?) pluku Magdeburg, z Mušova domů.
Začátkem července vypukla v důsledku obrovského horka cholera a také v Mušově si vyžádala svoje oběti. Mezi jinými v domě č.52 zemřeli během dvou dnů tři členové rodiny Habiegerovy. Prusové leží pohřbeni na hřbitově při vchodu vpravo (6 hrobů). Farní kronika zaznamenává všechna pruská ubytování, většinou jmenovitě:
15. července – královský pruský plukovník avantgardy Jagemann z 1. oddílu polního dělostřelectva č.4.
16. července – generálmajor a komandant 8. dělostřelecké brigády von Hennecken.
19. července – generální lékař Dr. Willmann.
20. července – kapitán Melms slezského regimentu č.38.
…….další data a jména…………

Vzpomínky na pruskou válku

Podle ústního podání byl korunní princ Wilhelm a kníže Bismark také v Mušově. V obecním domě, který byl tenkrát spravován hostinským Franzem Feuchtingerem, se usadili, byli obsluhováni hostinským a kníže Bismark šel ke stolu zavěšen do hostinské a měl se sní velice bavit. Ale před tím měli ochutnat donesená jídla a před hosty vyzkoušet jejich kvalitu. Měli také navštívit hostinec paní Oberletnerové v Dolních Věstonicích. Totéž mělo být také v Lednici, kde se Bismark několikrát zastavil v hostinci pana Witzganyiho.
Paní Kateřina Baumann, rozená Feuchtingerová, matka zakladatele tělocvičny – resp. sportovního domu Balony – Baumann v Brně, si vzpomíná docela dobře, jakou disciplínu měla pruská vojska, a všechno, co vojáci potřebovali, museli také platit, na rozdíl od rakouské armády, zvláště od maďarských a chorvatských vojáků, kteří bez nutnosti a ne pro svou potřebu rabovali a všechno ničili, vnikali do sklepů a vypouštěli víno.
Určitě toto všechno nejsou vzpomínky na válku 1866, kdo ví něco dalšího, ať to sdělí, nejlépe písemně, obecnímu kronikáři.

Válečné škody

V obecním archivu se nachází hlášení okresnímu úřadu v Mikulově, které obsahuje výši škod z válečných událostí. Mušovští museli pruským vojskům dodat 95 věder vína, 30 krav, 13 ovcí, 3 vozy, 31/2 měřic ovsa, mouku a chléb. Zabavením byla spotřebována celá zásoba setby, takže potom musela být mušovským sedlákům z moci úřední rozděleno obilí. Chalupníci obdrželi 2 míry, čtvrtláníci 5 a půlláníci 7 mír zrna.

Soudobé události

1867
Úrodný rok. V září uhodil blesk do stodoly Matyáše Langa a zapálil ji.
1868
Čestným občanem byl jmenován státní ministr, svobodný pán Dr. Giskra z Brna.
18. srpna – návrh zemského poslance Esingera z Bavor. Byla uskutečněna první porada, týkající se regulace Dyje. Na poradě byl účasten také starosta Franz Lawitschka.
1. října – mezi 13. a 14. hod. opět vypukl oheň na stodole Georga Hebauera č. 43. V několika minutách se rozšířil na domy č.44 a 45, proti kostelu domy 42, 41, 40, 39, 34, 33, 31 a 30 stály v jednom plameni. S velkou námahou se pracovalo, aby nechytla střecha věže pokrytá šindeli a došková střecha fary, protože bylo nebezpečí, že shoří celá jedna strana obce. Bůh vyslyšel volání o pomoc. Vítr se obrátil proti lesu a tak zůstal kostel a fara bez pohromy. Škoda, vzniklá požárem, byla velká. Shořelo hodně sklizně ve stodolách a sena na půdách. Škoda byla 10000 zl., odškodnění činilo 2912 zl.
Rok 1868 byl vůbec rokem neštěstí. Nepřešly 2 až 3 dny, aby nevypukl požár, byla to velká rána pro zemědělce. Muselo se mít za to, že požáry byly zakládány, protože nebylo možno zjistit, jak požár mohl vzniknout. Pro vyhořelé byly uspořádány sbírky. Mikulov věnoval 20 zl., Horní Věstonice 7 zl.
1869
17. března – byla znovu založena ovocná školka, kde měla být mládež vyučována v sadařství.
4. dubna – byl zřízen kříž u vinohradů.
10. července – byl otevřen mušovským poštovní úřad a naše obec byla napojena na světové poštovnictví.

Pošta a písemný styk

Odjakživa se dopisy dopravovaly posly. Panstvu byli k dispozici kdykoliv poddaní, kteří museli odpracovávat pěší robotu až do doby, kdy bylo zrušeno toto nevolnictví. Poštovní styk sahá na Jižní Moravě určitě až do 16. stol. a musel tehdy jít přes Brno, resp. z Brna přes Pouzdřany do Maďarska, protože na pečeti obce Pouzdřany z roku 1583 je zobrazen poštovní roh, který dokazuje, že tu byla důležitá poštovní stanice. V roce 1608 se kardinál Ditrichštejn snažil docílit u krále Matyáše poštovní spojení Moravy s Prahou. V roce 1621 bylo plánováno poštovní spojení Vídeň – Brno – Olomouc – Vroclav, které však bylo výnosem císaře Ferdinanda II. ze dne 14. července 1633 zřízeno na prastaré vojenské a obchodní cestě s poštovními stanicemi ve Wolkersdorfu, Mikulově, Pohořelicích, atd. Může se proto s jistotou tvrdit, že už v tuto dobu za zvuku poštovní trubky projížděli Mušovem poštovní vozy.
Zmatky třicetileté války však poštovní styk opět zanikl. Obnovil se a stal se pravidelným od roku 1662, nadále vzkvétal, až jej nahradila železnice. Stará poštovní doprava byla v roce 1850 zcela zrušena, poštovní stanice zanikly a na cestách opět všechno ztichlo. Poštovní vůz projížděl Mušovem dvakrát denně, z Mikulova v 21 hod. a od Pohořelic ve 3 hod. ráno.
Poštovní vůz zmizel, udělal místo autům. Poštovní trubka, která vydávala líbezné tóny, musela uvolnit místo pronikavě houkajícím autům. Dnes staví v Mušově 18x autobusy Mikulov – Brno – Vranovce. Denně tudy projíždí 80 – 200 osobních a nákladních aut a toto číslo se zvyšuje rok od roku. Mušov na staré císařské silnici Vídeň – Brno je napojen na dopravu a cítí puls světa.

Pošta Mušov (od hlavního poštmistra v penzi, Edmunda Becka)

Pošta v Mušově byla zřízena na žádost dunajovického obchodníka Knotha a 10.7. roku 1869 byla otevřena. Byla jednou z prvních z obcí kolem Mikulova. Prvním poštmistrem byl Josef Knoth. Byl obchodník v Mušově a za svůj úřad dostával ročně 100 zl. Poštovní styk byl prováděn kočárem, jezdícím Mikulov – Pohořelice, který na své cestě v 20.45 hod., na cestě zpět v 10.20 hod., projížděl Mušovem. V roce 1874 tyto jízdy skončili a byly nahrazeny pěším poslem mezi Dolními Dunajovicemi a Mušovem. Znovu se začalo jezdit v roce 1882. Josef Knoth se odstěhoval v roce 1880 do Dolních Dunajovic, na jeho místo do téhož domu přišel Hubert Baumann z Brna. Jako poštmistr vedl poštu do 1. prosince 1882, potom poštu převzal nový majitel domu Alexius Beck s roční odměnou 200 zl.
Jízdní posel Dolní Dunajovice – Mušov byl zrušen v roce 1891 a změněn v jedenkrát denně provázenou jízdo Mušov – Vranovice. Za toto obstarávání dostával poštmistr Beck 360 zl. ročně. Při zařazování pošt do tříd obdržela mušovská pošta 3. třídu, 5. stupeň, odměna 450 Korun, úřední paušál 120 Korun, 1902 III/4…….atd……popisovány odměny a nová zařazení pošty…………. 23. května 1905 byl úřad opařen telegrafem a telefonem a zvýšena odměna o dalších 140 Korun. 12. října 1907 byla zavedena 2x denně jízda posla mezi Mušovem a Vranovicemi a odměna zvýšena na 1200 Korun. Platebním výměrem z 25. srpna 1908 byl trvalý paušál 504 K., 29.10.1908 byl zvýšen na 800 K………..popisována jednotlivá zvýšení………. Paušál pro posla byl zvýšen 10.4.1902 na 1860 Korun (ceny: lepší kůň 200 – 300 Korun, cent ovsa 14 Korun, cent sena 5 – 6 Korun). 29. června 1914 byl v Sarajevu zavražděn korunní princ, velkokníže František Ferdinand. 25. července měly všechny telegrafní úřady celou noc službu a kolem 2 hod. ranní byly informovány úředně o částečné mobilizaci. 31. července v 15.15 hod. byla nařízena všeobecná mobilizace a poštovní úřady měly tři dny a noci nepřetržitě službu. Posílání balíků i soukromý telefonní a telegrafický styk byly zastaveny. Poštmistr Beck se zřekl osvobození od vojenské služby a byl 17.10. 1914 povolán do armády. Úřad převzal 18.10. poštovní oficiál Rudolf Růžička z Brna a 18. března 1915 jej spravovala adjunktka Johanna Schmidtová z Mikulova. 31.12.1914 byl poštovní úřad zařazen do 2. třídy 2. stupně, plat 1800 Korun, paušály 350 Korun a služebné 620 Korun. 1. prosince 1916 byla odpolední doprava pošty po dobu války pozastavena.
Poštmistr Beck převzal 1. července 1918 znovu službu, 1.4.1919 byl jmenován vrchním poštmistrem a 1. června 1925 byl na vlastní žádost penzionován. Poštovní pomocný úředník Josef Kovařík převzal administraci. Měl jen 900 Kčs měsíčně, žil nad své poměry a utekl 20. listopadu 1926 po zpronevěře 32000 Kčs. Byl chycen v Brně a krajským soudem ve Znojmě odsouzen na 8 měsíců těžkého vězení. Po něm nastoupil výpomocný úředník Julius Fryč a byl zde až do roku 1930. Pošta byla v říjnu 1925 v domě č. 89, kde byla 56 let. Potom byla přeložena do 1. poschodí radnice. Poštovní styk Mušov – Vranovce byl roku 1928 úplně zrušen a od té doby je obstaráváno autobusové spojení firmou Merighi z Mikulova. Toho času je poštmistrem mušovská pošty Johann Doležal.

Soudobé události

1870
27. února - byl dán k dispozici potřebný obnos 84 zl. pro zakoupení hudebních nástrojů.
29. května – majitel usedlosti Franz Zecha žádá o povolení, aby mohl u domu č.23 Josefa Bindera postavit sochu sv. Floriána.
8. září – jmenovány dva pozemky, které jsou obdělány a na 24 let pronajaty k založení vinic. Po uplynutí této doby mají vinné keře i stromky zůstat stát.
Uhodil blesk do stodoly domu č. 53 a zapálil ji.
V červenci vyhlásila Francie válku Prusku. Celé Německo povstává. Vítězné bitvy u Wörthu, Gravelotte, St. Privat, Wetz, rozhodná bitva 1. září u Sedanu. Císař Napoleon III. zajat spolu s 39 generály, 2300 důstojníky a s 100000 vojáky. Francie se stává republikou. Boje u Štrasburku a Met, kde se musí vzdát 6000 důstojníků s 187000 vojáky 2. francouzské armády. Obklíčení Paříže.
1871
18. ledna – založení Německé říše. Král Wilhelm Pruský je v zrcadlovém sále ve Versailles vyhlášen jako Wilhelm I. německým císařem. Kníže Otto von Bismarck se stává říšským kancléřem. U nás požehnaný ovocný rok.
Učitel Mathias Truschka se stává řídícím na obecné škole v Drnholci a po 16. letech záslužné práce opouští Mušov. Obecní volby: starostou se stává Franz Lawitschka.
1872
Velice mírná zima bez sněhu. V domě stolaře č. 59 vypukl oheň, v kterém se popálil na zemi spící hluchoněmý Karl Heger, který potom v Brně v nemocnici zemřel. Je zvolena první školní rada.
1873
2. února – pro školu byla zhotovena tabule obsahující míry, váhy a mapu. Vídeňský cent, starý pfund a lot ustoupily metrickým mírám.
27. července – učitel Josef Schneider jede na světovou výstavu do Vídně.
1874
20. září – pro školu jsou obstarána nová měřidla a závaží.
1875
6. června – pro děti byla uspořádána první slavnost s hudbou. Děti byly na útraty obecní pokladny obdarovány rohlíky, muzikanti dostali ¼ vědra vína a ½ vědra piva.
28. října – začalo vinobraní, výborný vinařský rok. Lidé mají málo nádobí na rmut a mošt. Vinobraní trvá až do poloviny listopadu.
31. října – obecní rada se rozhodla zbořit starou radnici a na jejím místě vystavět novou školu podle plánů stavitele Georga Reischela z Mikulova. Ale k výstavbě dochází až v roce 1883.
1876
23. dubna – velká daň z příjmu donutí obec, aby odevzdala koncesi na provoz hostinské živnosti v domě č.61.
V červenci bylo silné zemětřesení, které tvrdě zatřáslo mnoha domy. Zemětřesení bylo cítit široko daleko, ale nedošlo k žádnému neštěstí. Obecní volby: starostou se stal Stefan Hofmann.
1877
Obecní zastupitelstvo se rozhoduje opět zavést obhlížení staré hranice k svátku sv. Jiří (4.dubna). Jsou určeni 4 zástupci obecního výboru, kteří mají hranice překontrolovat.
1878
24. ledna – kominické poplatky pro Mušov byly zvýšeny z 15 na 20 zlatých. Za vymetení komínů 4x ročně platila obec za rok 20 zl.
Obsazení Bosny a Hercegoviny rakousko – uherskými vojsky.
1879
25. března – je povolena výstavba sklepa řezníkovi Antonu Wagnerovi na obecním pozemku vedle Tuchent (?). Je to první výstavba sklepa na pasohlávecké cestě. Pan Wagner provozuje rozsáhlé řeznictví a sklep používá jako chladírnu pro poražená telata, prasata a hovězí maso. Tu noc, kdy zde bylo ukládáno maso, drželi synové pana Wagnera s řeznickými pomocníky a velkými řeznickými psy stráž. Obecní volby: starostou se stal Franz Lawitschka. Mizí mušovská mokřiska, semeniště malárie. Obecní rada Martin Kops – jemu patří dík za velkorysé jednání o zdraví mušovských obyvatel a zmizení tohoto mokřiska z obce. Zde krátký popis této hrozné nemoci, kterou mušovští velice trpěli.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář