Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dějiny Mušova

29. 6. 2006

Nežli začneš číst:

Původně jsem chtěla přeložit jen několik odstavečků, týkajících se regulace Dyje, následků této regulace a škod z povodní. Při tom jsem se do knížky začetla a zjistila jsem, že je velice zajímavá, i když také velice tendenční. Překlad je víceméně neúplný, na neúplnost jsem vždycky poukázala. Nepátrala jsem po českých jménech obcí - pokud jsem je neznala, buď jsem je vynechala, nebo přepsala v němčině. Také nejsou přesně přeloženy některé věci z vojenské frazeologie. Tam, kde píši "splav" ve většině případů má být napsáno "stavidlo". Považuj tedy překlad za koncept, který by měl být přepracován do správného českého slovosledu. Překládala jsem totiž z knihy přímo do stroje, tedy opravdu jako koncept.

Ke knize samé:

Byla zřejmě napsána v letech 1933/34 - tedy už je ovlivněna nacistickou ideologií. Autor neopomíjí zdůrazňovat germánské osídlení, germánský vzhled Mušovanů, jejich germánské charakterové vlastnosti apod. Při líčení, jak je tahán Abeles z Dyje je mírný podtext antisemitismu (sešněrovaný v kožichu - čtenář má představu, že si kožich nechtěl sdělat atd.). Také vylíčení světové války je hodně jednostranné a čtenář se diví, jak to vůbec mohli ti stateční Němci a Rakušané, zrazeni císařem, prohrát.
Ale faktem zůstává, že lidé svou obec milovali a že místa, kde teď leží páchnoucí vody Dyje, byla historicky rozhodně vzácnější, nežli nynější přehrada a člověku je té obce líto.
Mezi občany bylo hodně obětavých lidí a tato obětavost se dědila - soudím tak podle stále se opakujících jmen rodin, jejichž členové zastávali různé funkce v obci.

Takže dobré počtení.

10.7.1989

následuje nečitelný podpis překladatelky ( pozn. KVH )

Částečný překlad z němčiny knihy o Mušově, která byla vydána pravděpodobně v letech 1933/34, má včetně obsahu 193 stran a různé dokumentární fotografie. Je silně poškozena od titulního listu až po str. 45.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ihned za titulem knihy se nacházela dobová fotografie Mušova.
Pak je popisována historie osídlení krajiny Kvády, Markomany, boje, tažení římských legionářů v 15.roce př.n.l., popis římského kastelu, popis topení uloženého pod podlahou. Vytápělo se mimo budovu, topnými kanály byla protápěna podlaha, kde bydleli příslušníci X. legie Marca Aurelia. Je popisována zachovalá zeď, která má uhlazené stěny, na nichž jsou zbytky červených, žlutých a modrých polí. Malta na zdi je nesmírně pevná.
Z vypálených cihel jsou postaveny jen topné kanály, nosné zdi a sloupy. Cihly měly velikost 30x30 resp. 20x20 cm. Tloušťka byla 5,5 a 4,5 cm. Mají tzv. cihlové signum Leg/io/ X O/emina P/ia/ Fidelis. Razítko je 13,7 cm dlouhé, zdobené buď hlavičkami hřebíků jako otisk vojenské boty římského vojáka nebo lístečkem.
Při vykopávkách byly nalezeny různé předměty z této doby, mince z 1. stol., střepy, mísy zdobené obrázky, zlomky vojenské misky, zbytky tenkostěnného šálku, malé hliněné lampy, zbytky transportních amfor pro olej a víno.
Z římských železných předmětů se našel 1 hrot oštěpu, 2 srpy, závěsy pro lampy z jemné kovářské práce, T formy hřebíků, 1 udice a zbytky nářadí.
V 18. stol. byly nalezeny při kopání sklepů zbytky římské cihelny a zbytky o nichž se soudí, že byly pozůstatky brány do stájí.
Již v roce 1870 nařizuje hlavní radní mikulovského panstva, aby všechny nálezy z vinohradů, starořímské bronzové, stříbrné, měděné a zlaté mince a další nálezy byly odevzdávány........ (dále utrženo).

Mušovská obilní sila
Kromě zbytků římského hradiska ( kaštelu ) se u Mušova nalezlo obilní silo zakopané do země a vyložené cihlami. Takových sil je na jižní Moravě více, např. u Pouzdřan.
Tato sila sloužila k úkrytu a uskladnění obilí, zvláště ve válečných dobách, které byly vždycky spojeny s loupežemi a drancováním. Místo sil bylo vždy tajemstvím a bylo známé jen několika zasvěceným.
Poněvadž jak opevnění, tak kastel a další se velmi dobře hodili k obraně, lze mít za to, že tato sila stála již v době germánského osídlení. V roce 1872 se zbortily stropní pilíře nad těmioto sily, zvědavci začali odnášet cihly............dále utrženo.
..........král kvádů Gabin se bránil, byl pozván římským držitelem Maroellianem do Garnuntumu, kde byl zákeřně zavražděn. Pomsta Kvádů byla hrozná. V době žní roku 374 n.l. pronikly přes Dunaj, srovnali se zemí Garnuntum, pozabíjeli posádku 20000 mužů. Císař Valentinian táhl od Rýna na pomoc, znovu zpustošil zemi Kvádů, až náhle zemřel na chrlení krve (375 n.l.). Římská vojska z kvádské země odtáhla a v roce 410 n.l. se rozpadla Říše římská. Germáni ovladli Řím. V roce 375 n.l. vtrhli pod vedením tatíčka Atilly do Maďarska Hunové a zatlačili mnoho germánských kmenů na západ. Začalo stěhování národů.
Kvádové byli podrobeni Ostrogoty a i s těmito byli podrobeni Atillou. Roku 451 bojovali Kvádové ve Francii. V dějinách je jejich jméno uváděno naposled. Morava se stala průchozí zemí putujících germánských kmenů, Herulů, Rugiů, Langobardů. Počty domácího obyvatelstva se hodně zmenšily. Nad naší domovinou se stáhl na mnoho století závoj historie, který se začal prosvětlovat až po roce 1000. Zde následují krátce světové události:
Kolem poloviny 6. stol. vtrhli do Evropy Avaři, mongolský jezdecký národ, v jehož stopách šli Slované, kteří se usadili kolem Dunaje a Moravy a osídlili Čechy, Moravu a Slovensko............stránky chybí.
.................musí platit poplatky a ročně odvádět 120 volů a 300 marek stříbra. Moravský kníže Mojmír a jeho synovec Rastislav se pokoušeli zbavit se tohoto jha. Svatopluk, moudrý a panovačný slovanský kníže, založil Velkomoravskou říši, která mimi Moravu a Čechy zasahovala na Slezsko a Slovensko.
Kolem roku 900 n.l. obsadili Maďaři, divoký mongolský jezdecký národ, roviny kolem Tisy, roku 906 zničili Velkomoravskou říši, zrovna tak Východní marku a táhli, vraždíce, loupíce a drancujíce zeměmi. Roku 945 přišli až ke Znojmu. Svými loupeživími přepady a vražděním na Moravě zpustošili Maďaři také naši oblast až do základů. Název Morava mizí na sto let naprosto z dějin. V roce 955 byli Maďaři úplně poraženi císařem Ottou Velkým v Bavorsku (Lechtfelde). Východní marka byla znovu řízena a začala být spravována knížaty Babenberky. 1025 je stanovena hranice mezi Rakouskem a Moravou. 1041 se stávají Čechy a Morava německými državami. 1043 je neúroda a hlad, který zahubí třetinu obyvatelstva.
Pak začne doba míru také pro naši domovinu, staví se hrady a kláštery, z přítmí historie začínají vystupovat první jihomoravská místa. Tak roku 1048 klášter v Rajhradě, hrad Znojmo, 1051 Podivín, 1056 Břeclav (Laventenburg). Roku 1061 dává kníže Vratislav svému bratru Konrádovi knížectví jihomoravské (Brno, Znojmo, Jihlavu), protože tento ovládá německou řeč a může se se svými poddanými domluvit (v originále je tato skutečnost psána proloženě).........dále utržené stránky..........a začíná zlatá doba pro Moravu. V této době by mohl vzniknout most přes Dyji, protože krátce potom obdrží Mušov právo pro vybírání mýtného.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Překlad

(Vladimír Navrátil, 11. 2. 2009 12:55)

Dobrý den, díky za krásné počtení o Mušově. Jezdívám často do Mušovských sklípků na vínko, tak to tam dobře znám. Bohužel sklepy jsou to jediné (kromě kostela) co z Mušova zbylo. Co se týká toho překladu zbývajících listů, asi by to neměl být problém. V pohodě čtu i ten "švabach" neboli kurrentschrift. Jestli mi pošlete ty naskenované listy (alespoň 150 dpi - abych to přečetl)tak jsem schopen to přeložit. Docela rád bych měl tu knížku naskenovanou celou. Takže jsem schopen, pokud mi ji půjčíte, jí celou naskenovat a dopřeložit. Mějte se krásně a pokračujte ve Vaší bohulibé činnosti. V. Navrátil, Liberec
e-mail: aladar@aladar.cz

Re. Roman Krejčiřík

(Admin, 19. 4. 2008 17:51)

Dobrý den, za skeny fotografií a chybějících listů bychom byli velmi rádi. Bohužel němčinou nevládneme, ale třeba se někdo překladu v budoucnu zhostí. Fotografie bychom umístili na tento web. Překlad přepisujeme dle časových možností, nezveřejněna je asi ještě 1/3.
Za KVH Jan Ivičič

Kniha Ortsgeschichte von Muschau

(Krejčiřík Roman, 18. 4. 2008 9:46)

Jen malé doplnění údajů o knize,jejíž částečný překlad je zde zveřejněn : kniha je vydaná v roce 1934,vytisknuta ve Znojmně,provedení brožura.Tehdejší cena 10Kč.Autor má titul prof. a působil patrně na některé vysoké škole v Brně,zatím jsem nezjistil kde přesně.
Kniha kromně textu provedeného švabachem (těžko se to čte a obdivuji neznámou překladatelku za její trpělivost při překládání)obsahuje několik čb fotografií (např.pohled na Mušov z Palavy,vykopávky pozůstatků staveb římských legií,římská pečeť na páleném cihlářském výrobku,povodeň ve 20tých letech 20 stol.atd.).Asi uprostřed knihy je jeden list s barevným tiskem znaku Mušova a ukázkami pečetí.
V knize jsem neobjevil celkový počet vydaných výtisků.
Autor si musel dál velikou práci se sepisováním místních událostí hluboko do minulosti a je vidět,že místo vč.obyvatel musel velmi dobře znát,snad odsud pocházel.
Nedokážu si představit,že by dnes někdo něco takového sepsal o kterékoliv moravské vesnici.
Pokud by měl někdo zájem překlad výše uvedené neznámé překladatelky doplnit o chybějící listy,jsem ochoten knihu zapůjčit nebo třeba listy oscanovat.